USA se protiruskými sankcemi snaží poškodit Evropu? Expert varuje před záměry Washingtonu

Jednota Západu může brzy skončit

Postupně zaváděný sankční režim cílil na strategické sektory ruské ekonomiky, včetně energetiky, obrany a finančnictví, ale s poškozenými ruskými subjekty zároveň utrpěly i západní firmy, uvádí odborník. Připomíná, že američtí i evropští výrobci a energetičtí giganti přišli o hodně peněz, zastaven byl prodej francouzských vojenských lodí a německých strojů, odloženy byly investice ropných gigantů ExxonMobil, Total a Shell v hodnotě miliard dolarů.

"Firmy v zemích s historicky těsnými obchodními vazbami na Rusko - jako jsou Itálie, Maďarsko a Bulharsko - byly zasaženy obzvláště tvrdě," pokračuje Connolly. Deklaruje, že tyto nezanedbatelné ekonomické škody západních firem činí dosavadní politickou soudržnost ohledně sankcí ještě pozoruhodnější, jelikož navzdory hospodářským ranám byl politický přínos plynoucí z udržení jednotné fronty považován za důležitější.   

Klíčem k udržení této soudržnosti bylo dle experta jasné úsilí o koordinaci mezi Washingtonem a Bruselem. Tato jednota však může brzy skončit, obává se Connelly, jelikož americký Kongres ve své snaze ukázat, že nějak reaguje na údajné ruské zásahy do amerických prezidentských voleb, i touze potrestat Rusko za jeho aktivity v Sýrii a jinde ve světě činí něco, o co se Rusku ve vztahu k Západu neúspěšně pokoušelo od března 2014.

"Protlačením nové vlny sankcí proti Rusku, které mají rozšířit ty dosavadní, mohou američtí zákonodárci neúmyslně darovat Kremlu něco, v co doufal od začátku krymské krize: vrazit klín mezi Evropu a Spojené státy," varuje odborník. Vysvětluje, že představitelé mnoha evropských zemích cítí, že poslední vlna sankcí se výrazně vzdaluje z komfortní zóny, když namísto cílených opatření s cílem vytvořit na Rusko tlak, aby zmírnilo své zásahy na Ukrajině, se USA nyní posunují k nasazení sankcí coby primárního nástroje pro vyjádření své nespokojenosti se všemi aspekty ruské domácí a zahraniční politiky.  

Někteří představitelé EU toto považují za příliš tupý nástroj, který je velmi vzdálený cíleným a chirurgickým sankcím schváleným v roce 2014 a měl by dalekosáhlý dopad na těžební a železniční společnosti či ruské zahraniční energetické projekty, poukazuje Connolly. Doplňuje, že navrhované sankce sledují také širší cíle, když američtí zákonodárci stejným zákonem hodlají ovlivnit zbrojní dodávky do Sýrie, prodej ruských energií a průběh privatizace ruských státních společností.

Rusko se nové realitě přizpůsobilo    

Snaha cílit na ruskou korupci a zahraniční politiku skrze stejný politický nástroj může vypadat atraktivně ve Washingtonu, ale jisté vlivné hlasy v klíčových evropských zemím - především pak v Německu - považují nový zákon za otevřený ekonomický mocenský úder, myslí si expert. Vysvětluje, že kupříkladu deklarovaná snaha narušit projekt plynovodu Nord Stream 2 je některými evropskými politiky vnímána jako pokus nahradit levný ruský plyn dražším zkapalněným americkým zemním plynem.

"To by nejen narušilo existující plynové partnerství mezi Ruskem a evropskými zeměmi jako Rakousko, Německo a Itálie, ale v jeho důsledku by také evropské průmyslové firmy platily větší ceny za energie než jejich američtí konkurenti," píše Connolly. Připomíná, že představitelé EU již ostatně zmiňují odvetu vůči USA, pokud budou ohroženy evropské zájmy.

Pohled Moskvy - navzdory ostré reakci tamních zákonodárců a diplomatických představitelů - je zřejmě uvolněný, domnívá se odborník. Podotýká, že ačkoliv sankce uvalené v roce 2014 způsobily ruské ekonomice jisté škody, jejich celkové dopady byly mírné a Rusko se nové hospodářské realitě přizpůsobilo.

Nově navržené sankce, pokud by byly zavedeny v současné podobě, mohou Rusku přivodit další škody, ty však podle Connollyho budou kompensovány první transatlantické roztržky od roku 2014. "V širším geopolitickém konfliktu mezi Ruskem a Západem by toto bylo zajisté nejvýraznějším důsledkem kroků (amerického) Kongresu," varuje závěrem expert.