Naše město se stává nebezpečným místem, stěžují si obyvatelé Kolína. Obviňují migranty

Andreas Hupke, starosta centrální kolínské čtvrti Innenstadt, přímo obvinil policii, že se vzdala kontorly nad Ebertplatzem, rušným dopravním uzlem známého jako centrum násilí a obchodu s drogami. Policejní statistiky ukazují nejvyšší míru zločinů spojených s drogami v dekádě a svědčí o nárůstu násilní trestné činnosti o 3,6% v letech 2015 a 2016.

Podle Giny McAnallyové, finanční odbornice, která se v roce 2009 přestěhovala do města, se kriminalita ve městě zvýšila následkem „extrémního přílivu migrantů“. Raději se straní větších davů, ve kterých se nachází opilí agresoři. Stěžuje si, že město snižuje rozpočet na vzdělání, životaschopnost a bezpečnost města. Podle ní je policie podfinancovaná a neschopná účinně konat na místech, kde je jejího zásahu potřeba.

Nazmul Huq Russell, doktorský výzkumník, tvrdí, že on a jeho žena se cítí méně bezpečně na ulicích východní čtvrti Kolína, než když se sem poprvé přestěhovali. Jeho žena se stala obětí verbálního útoku a on sám má problémy s početnými prodavači drog. Jeden z nich jej např. začal slovně napadat, když odmítl si koupit drogy. Mnozí z těchto prodavačů jsou nevzdělaní migranti, kteří neumí jazyk. Podle Russela tito lidé mají obtíže najít si práci a proto se stávají součástí lokálních gangsterských skupin.

Podle některých jsou zkazky o vzrůstající nebezpečnosti Kolína přehnané. Např. Miguel Lopes, technický inženýr, tvrdí, že nezná místo, které by bylo zcela nebezpečné. Domnová se, že obyvatelé se nejvíce musí obávat drobné kriminality jako je vybírání kapes, a to ještě je spíše záležitost turistických zón.

Jana Gibhardt-Engleová, která se do města přestěhovala před 19 lety, též se nebojí chodit sama v noci po ulicích Kolína navštěvovat velké akce s množstvím lidí. Tvrdí, že neslyšela o žádných „no-go zonách.“ Podle ní strach z nárůstu kriminality souvisí s nedostatkem cenově dostupného bydlení v Kolíně. Kolínští chudí a migranti spolu o něj zápasí, přičemž je rozčiluje fakt, že podle obecného vnímaní migranti na něj dostávají příspěvky od státu. Následkem toho je rozšiřována dle Gibhardt-Engleové falešná představa o větší nebezpečnosti migrantů.

Gibhardt-Engleová si myslí, že zprávy o zhoršení situace v Ebertplatz následkem migrační krize jsou přehnané a toto místo vždy bylo centrem drogového obchodu a násilností. S tím ale nesouhlasí Estefanía Escobar-Kölleová, která sem přišla před třemi lety V této době se mělo jednat o normální místo, situace se však měla rapidně zhoršit za poslední rok a půl. Zdejší náměstí je údajně jedna velká hrůza, s nedostatkem osvětlení, temnými kouty a podchody, kde se skrývají drogoví prodejci i uživatelé a kde dochází k násilnostem mezi různými skupinami. V říjnu zde byl mladý muž ubodán k smrti.

Ředitel města Stephan Keller přiznal, že z hlediska prevenci kriminality by takto náměstí už nebylo postaveno. Město objednalo lepší světla pro místní podchody a policejní prezident Uwe Jakob slíbil zvýšenou policejní sílu v dané lokalitě. Místní ale nevěří, že by se věc příliš změnila. Podle Escobar-Kölleové na to prostě nejsou peníze ani lidi.