Putin popřál ke Dni vítězství bývalým sovětským zemím, Ukrajině a Gruzii ne

"Víte, že v Rusku se velmi vřele chováme k bratrskému ukrajinskému lidu, a víte, jak se v Rusku chováme k těm, kteří rozpoutali bratrovražednou a krvavou válku na jihovýchodě Ukrajiny," řekl dnes novinářům Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Odpovídal tak na otázku ukrajinského novináře, proč Putinovo blahopřání nebylo adresováno prezidentovi Ukrajiny Petru Porošenkovi.

Podle tiskového oddělení Kremlu Putinovo přání k 73. výročí konce světového válečného konfliktu, který Rusové nazývají Velkou vlasteneckou válkou, dostali lídři Ázerbájdžánu, Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Moldavska, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a regionů Abcházie a Jižní Osetie. Tyto dva proruské regiony považuje Gruzie za své území a Rusko uznává jejich nezávislost, kvůli nim také vedlo v roce 2008 s Gruzií válku; od té doby mají obě země přerušené diplomatické styky.

Jinde v Evropě si konec druhé světové války připomínají dnes. Paříž vítězství nad nacistickým Německem slavila u Vítězného oblouku, kde se francouzský prezident Emmanuel Macron pozdravil s válečnými veterány. Ceremoniál provázela přísná bezpečnostní opatření.

Tradičně rozporuplně si výročí konce druhé světové války připomínají pobaltské země, které po porážce Německa anektoval Sovětský svaz. Litva, Lotyšsko i Estonsko, které mají s Moskvou dlouhodobě napjaté vztahy, mimo jiné odmítly vstoupit do Společenství nezávislých států, což je volné sdružení postsovětských zemí vytvořené po rozpadu Sovětského svazu; pobaltští představitelé mimo jiné předchozí členství v SSSR považují za vnucené a nezákonné. Ruskojazyčná část obyvatel Litvy, Lotyšska a Estonska nicméně slaví 9. květen jako Den vítězství, což někteří označují za oslavu začátku sovětské okupace.

Kritiku si dnes vysloužil starosta lotyšské metropole Nils Ušakovs, když oznámil, že se oslav 9. května v Rize opět zúčastní. Konec druhé světové války se jinak v Lotyšsku oficiálně připomíná 8. května.