Rusko pod tlakem: Propusťte Sencova, žádají filmaři

V sibiřském vězení drží už 12 dní hladovku. Výzvu, jež byla dnes zveřejněna na webu Evropské filmové akademie, podepsalo přes 1750 osobností filmového světa a institucí s ním spojených, mezi nimi i Česká filmová akademie.

Apel nazvaný "Nenechme Oleha zemřít" iniciovala polská režisérka Agnieszka Hollandová a její německý kolega Wim Wenders. Vyzývají v něm, aby se lidé tlakem na politiky a diplomaty pokusili dosáhnout Sencovova propuštění.

Právní zástupce ukrajinského filmaře uvedl, že Sencov hodlá vyhladovět, pokud ruská strana nepropustí 64 Ukrajinců vězněných z politických důvodů v Rusku. Své propuštění nežádá. Načasování není náhodné. "Doslova řekl, že pokud zemře během mistrovství světa ve fotbale, bude rád, když tak upoutá pozornost na ukrajinské politické vězně," řekla deníku The Independent filmařova sestřenice Natalja Kaplanová. MS ve fotbale se od poloviny června koná v Rusku.

Ukrajinského režiséra zadržely ruské úřady v květnu 2014 a obvinily jej, že na Krymu, který Rusko anektovalo v březnu téhož roku, zosnoval zločinecké společenství, které chystalo teroristické útoky a akce k rozvrácení místních úřadů; Sencov a jeho společník se podle obžaloby pokusili podpálit dvě kanceláře v jeho domovském Simferopolu.

Sencov vinu nepřiznal, obvinění odmítal jako vykonstruované za pomoci zfalšovaných důkazů. Tvrdil, že jej agenti ruské tajné služby mučili, aby ho přiměli k doznání. Odsouzen byl v srpnu 2015 jako Rus, protože ruské občanství dostal automaticky "připojením" ukrajinského poloostrova k Rusku, ačkoliv anexi neuznává a považuje se za Ukrajince. Trest si odpykává na Sibiři.

Dnešní výzvu mimo jiné podepsala Marija Aljochinová, členka ruské punkrockové skupiny Pussy Riot, finský režisér Aki Kaurismäki či maďarský filmový tvůrce Béta Tarr.

V úterý se přímo na ruského prezidenta Vladimira Putina vedle Evropské filmové akademie obrátila i stovka ruských vědců a umělců; obě skupiny žádaly okamžité propuštění ukrajinského umělce.

Sencovovo vyhlášení hladovky podnítilo také vznik české petice, která vyzývá tuzemské politiky, aby na sebe vzali roli prostředníka a donutili Rusko a Ukrajinu k vzájemnému dialogu v otázce propuštění politických vězňů.