Čtvrté Putinovo prezidentské období. Co vše se změní?

Moskva - Přestože vláda premiéra Dmitrije Medvěděva, kterou prezident Vladimír Putin jmenoval 8. května byla do značné míry obměněna, politika Kremlu se rozhodně měnit nebude, varuje západ Alexandr Lukin, ředitel Ústavu zahraničních studií Vysoké školy ekonomické v Moskvě.

Plány ruské vlády do roku 2025 jsou podle Lukina velkolepé. Rusko chce investovat do infrastruktury, vývoje nejmodernějších technologií, které také chce zavádět do života obyčejných Rusů.

 Vláda chce zvyšovat životní standardy ruských rodin a snížit do roku 2025 chudobu v Rusku o polovinu. Program obsahuje i klausuli, která zahajuje boj s alkoholismem. Vláda chce také zlepšit zdravotní stav obyvatel a prodloužit průměrný věk dožití.

V ekonomické sféře by Rusko rádo ještě více snížilo podíl závislosti ekonomiky na vývozu surovin a naopak by posílilo vývoz konstrukčních celků s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou jaderné reaktory nebo továrny nebo zbraně.

V domácí sféře chce ještě více omezit dovoz potravin a spolehnout se na domácí produkci. Díky sankcím se Rusko stalo z dovozce obilovin jeho čistým vývozcem a konkuruje na světových trzích obilnicím světa, jako je Kanada nebo Austrálie. Inflaci se vláda zavázala držet po 4%.   

Nová vláda je sice více než z poloviny obměněna, klíčové pozice ve vládě obsadili staří politici. Medveděv je stále premiérem, Sergej Šojgu ministr obrany a Sergej Lavrov je ministrem zahraničí.  V mezinárodní politice tedy rozhodně svůj kurz měnit. Naopak. Ještě více na něm bude trvat.

Nelze počítat, že Rusko bude souhlasit s nějakým restartem vztahů za podmínek Západu. Například na Ukrajině naprosto nelze předpokládat s tím, že by Rusko opustilo donbaské povstalce.

Je dostatečně poučeno z příkladu Srbska, kdy Srbové po nátlaku Západu přestali podporovat Srby v Chorvatsku. Američané však vyzbrojili Chorvaty a ti provedli na svém území etnickou čistku a obyvatele Srbské krajiny vyhnali.  Takový scénář Rusové na Donbase nedovolí.

Stejně tak je jen blouzněním Západu sen o vrácení Krymu. Naopak Rusko bude posilovat na úkor Západu své mocenské pozice. Vypovězení smlouvy s Iránem ji uvolňuje cestu k Perskému zálivu a k pevnějšímu svazku s touto zemí.

 Daří se jí i získávat pozice v rámci EU a NATA. Itálie už jasně deklarovala, že bude žádat zrušení sankcí a Turecko už je spíše spojenec Moskvy než Západu. V Sýrii se Rusko stalo hegemonem, se kterým se musí počítat a Izraelci s nimi jednají více než s Američany.

S Čínou se Rusku podařilo dohodnout spolupráci, která ohrožuje mocenské postavení Západu. K průlomu došlo i ve vztazích s Japonskem, jehož vztahy s Ruskem se značně zintenzivnili.

Rusko tedy podle Lukina nemá žádný důvod měnit svojí politiku. Ten, kdo jí bude muset změnit, je Západ, uzavírá svůj komentář pro National Interest.         

Související

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin Sergej Šojgu (ruský ministr obrany) Sergej Lavrov Medveděv - Obama

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy