Ukrajina - Před 75 lety došlo k volyňskému masakru, kdy ukrajinské nacionalistické jednotky při koordinovaném útoku na 150 polských vsí povraždily na 11 tisíc lidí.
Podle polských historiků se obětí ukrajinských nacionalistů v letech 1942 až 1945 stalo celkem okolo 100 tisíc Poláků, ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při "odvetných akcích" polské Zemské armády proti ukrajinským vsím, při kterých zahynulo až 20 tisíc Ukrajinců.
Vraždění Poláků na Volyni vyvrcholilo "krvavou nedělí" 11. července 1943. Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) při koordinovaném útoku na 150 polských vsí povraždila okolo 11.000 lidí, často shromážděných na mších. 50 katolických kostelů bylo vypáleno.
Oběťmi vražd ukrajinské UPA byli i Rusové, Ukrajinci (opozice), židé (zbytky populace vyvražděné Němci a kolaborující Ukrajinskou pomocnou policií), Arméni a volyňští Češi.
Z dvou milionů obyvatel předválečné Volyně, která byla rozdělená na polskou a sovětskou část, více než dvě třetiny tvořili Ukrajinci, necelá pětina byli Poláci, desetina Židé, dvě procenta Němci, 1,5 procenta Češi a procento Rusové. Region nyní patří Ukrajině.
Související
Morawiecki žádá Ukrajinu, aby umožnila exhumaci obětí masakrů na Volyni
Podle polského premiéra Mateusze Morawieckého se Polsko a Ukrajina nikdy úplně neusmíří, dokud nebudou nalezeny a pohřbeny ostatky všech Poláků zabitých ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války. Tato vyjádření učinil dnes v souvislosti s oslavou 80. výročí masakrů na Volyni, při kterých ukrajinští nacionalisté zaútočili na polské vesnice.
Zelenskyj a Duda uctili památku obětí volyňského masakru
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se nadále setkává se zahraničními státníky. Dnes se ve městě Luck na západě Ukrajiny sešel s polským protějškem Andrzejem Dudou. V místní katedrále společně uctili památku obětí volyňského masakru za druhé světové války, který dodnes komplikuje vztahy mezi oběma zeměmi. Přesto je Polsko jedním z nejvýraznějších podporovatelů Ukrajiny v jejím boji s ruskou agresí.
Volyňský masakr (Ukrajina) , II. světová válka , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 2 minutami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.
před 22 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
Nebezpečné projevy zimního počasí se vrací do Česka. Od pátečního večera do sobotního rána hrozí náledí. Tvořit se bude zejména v Čechách, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 59 minutami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
Česko bude v úterý mít nového premiéra, až prezident Petr Pavel jmenuje Andreje Babiš (ANO), který ve čtvrtek představil řešení svého střetu zájmů. Podle lídra Pirátů Zdeňka Hřiba měl Babiš prodat Agrofert, pokud chce být předsedou vlády. Pochybnosti vyjádřili i další opoziční politici.
před 1 hodinou
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí.
před 3 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
O víkendu bude kolem oblasti nízkého tlaku vzduchu nad severozápadní Evropou nad naše území proudit teplejší vzduch od jihozápadu až západu, uvedl ČHMÚ.cz.
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Belgický premiér Bart De Wever prohlásil, že je "naprostá iluze" věřit, že by Rusko mohlo ve válce na Ukrajině prohrát. Jeho nedávné komentáře, které odhalují hluboké neshody mezi evropskými lídry, zazněly v pondělí na akci deníku La Libre. Premiér si stěžoval na "neuvěřitelný" tlak ohledně otázky využití zmrazených ruských aktiv.
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
Francouzský prezident Emmanuel Macron údajně potají varoval evropské lídry před možnou "zradou Ukrajiny ze strany USA ohledně území bez jasných bezpečnostních záruk". Informoval o tom německý časopis Der Spiegel s odvoláním na uniklou poznámku z nedávného telefonátu mezi evropskými lídry.
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
Král Karel III. výslovně odsoudil "ruskou agresi" během státní návštěvy německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Panovník slíbil, že obě země jsou připraveny "posílit Evropu" proti hrozbě další ruské agrese a že obě národy "stojí" při Ukrajině.
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
Českou uměleckou scénu zasáhla smutná zpráva. Ve věku 93 let zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk, držitel Oscara, Césara či Českého lva. Proslavila ho zejména úspěšná spolupráce s oscarovým režisérem Milošem Formanem.
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
Téměř polovina Evropanů vnímá Donalda Trumpa jako "nepřítele Evropy". Zhruba stejný počet hodnotí riziko války s Ruskem jako vysoké a více než dvě třetiny se domnívají, že by se jejich země v případě takového konfliktu nedokázala bránit.
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.
Zdroj: Libor Novák