Válečné pomníky? Mezi Ruskem a ČR to vypadá na vážnou roztržku

České ministerstvo obrany podle Zacharovové dříve obviňovalo Rusko, že porušuje bilaterální mezivládní dohodu o vzájemné údržbě válečných hrobů z roku 1999. "Ruská strana skutečně přijala rozhodnutí o tom, že není účelné letos uspořádat zasedání smíšené mezivládní komise o plnění výše zmíněné dohody," uvedla podle agentury TASS. Důvodem byla nečinnost českých úřadů ohledně tabulek na památníku Koněva v Praze, které neodpovídají maršálově historické roli, řekla mluvčí ruské diplomacie.

Rusko podle Zacharovové navrhlo Praze místo zasedání komise uspořádat v prosinci v Moskvě pracovní schůzku k posouzení součinnosti v dané oblasti. "Odpověď na tento návrh jsme dosud nedostali," řekla mluvčí. "Namísto konstruktivního dialogu o celém souboru nahromaděných problémů v oblasti válečných pomníků česká strana demonstrativně háže na stůl slova vytržená z kontextu," dodala.

Podle české diplomacie ale naopak česká strana opakovaně vyzývala Rusko k jednání o udržování hrobů. "V této věci intervenovalo také ministerstvo zahraničních věcí prostřednictvím diplomatické nóty. Bohužel bez kladné odezvy z ruské strany, která jednání také oficiální diplomatickou cestou odmítla, byť je to v rozporu se samotnou dohodou, která stanoví pravidelná jednání komise jednou ročně," sdělil Michal Bucháček z tiskového oddělení českého ministerstva.

Česko podle Bucháčka česko-ruskou dohodu o vzájemném udržování válečných hrobů respektuje a pečuje o hroby vojáků Rudé armády padlých při osvobozování Československa. Rusko však podle Česka nevěnuje péči o hroby českých vojáků řádnou pozornost. "Jsou nám známy případy zanedbání hrobů českých vojáků, které jsou bohužel vystavovány poškozování a vandalismu. Nebo se ruské orgány dokonce brání umístění památníků českých legionářů jako v případě Lipjag nebo Samary," doplnil Bucháček.

Podrobná odpověď na obvinění z české strany má být podle ruské mluvčí zaslána v nejbližší době po linii mezivládní komise. Zacharovová dodala, že ruská strana plní své závazky, usiluje o konstruktivní dialog a očekává stejný přístup z české strany.

Letos 21. srpna byla u sochy Koněva v Praze 6 odhalena vysvětlující deska, která popisuje roli maršála v roce 1945, kdy s ukrajinským frontem osvobozoval Československo od nacistů, v roce 1956, kdy řídil potlačení maďarského povstání, a v roce 1961, kdy se jako velitel skupiny sovětských vojsk podílel na řešení berlínské krize výstavbou zdi rozdělující město. "V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa," píše se také na desce.

Pomník byl odhalen v roce 1980. Proti vysvětlující tabulce protestovali čeští komunisté, nelíbí se ani ruskému velvyslanectví. Tvrzení o podílu Koněva na přípravě operace Dunaj v roce 1968, tedy invazi do Československa, je podle velvyslanectví nepodložené. Podle Ruska vojska pod Koněvovým velením osvobodila od nacistů velkou část Československa.

Česká republika každoročně do Ruska posílá statisíce korun na údržbu legionářských pomníků a hrobů. Na některých místech se ovšem dosud nepodařilo pamětní desky či památníky odhalit kvůli odporu místních úřadů či obyvatel, přestože jsou pomníky dávno vyrobeny. Týká se to pomníků, které by připomínaly padlé v Samaře a v bitvě u Lipjag v Povolží.