Čeká Polsko revoluce? Nová strana chce prosadit přísnou odluku církve a státu

Oblíbený bývalý starosta města Slupsk představuje Jaro jako způsob, jak spojit velmi rozdělenou polskou společnost. „ Poslední roky byly chladné a ponuré. Namísto rozhovorů máme věčné konflikty; namísto dobra komunity stranické zájmy,“ řekl Biedroń při ohlášení vzniku strany. „ Ať už to konečně skončí. Potřebuje jaro, které obnoví tuto bezútěšnou krajinu.

Ve svém programu Jaro slibuje řadu opatřeních, které otevřeně míří proti velmi silnému vlivu církve v polské společnosti. Jaro chce prosadit jednoduší přístup k možnosti potratu, uznání homosexuálních svazků či přísné oddělení církve a státu – vše záležitosti, ve kterých konzervativní polská církev zaujímá zcela odlišné stanovisko.

Mezi dalšími politickými prioritami Jara je odstranění rozdílů v odměňování mužů a žen či uzavření „všech uhelných dolů“.

Někteří polští voliči nahlíží na Jaro jako na nadějnou stranu na levicovém spektru politické krajiny, kde doposud dominovali exkomunističtí politici, kteří stárnou a mají za sebou korupční skandály a jejichž politický potenciál se tedy zdá být naprosto vyčerpaný. Jaro slibuje, že bude progresivní politickou stranou, zaměřující se na moderní témata ekologie a ženských práv.

Politický program Jara jej staví do přirozeného konfliktu s vládnoucí polskou stranou Právo a spravedlnost (PiS), která vyznává polské tradiční křesťanské hodnoty a spoléhá se na konzervativní voliče a mocnou církev. Někteří konzervativci už v souvislosti s Biedrońovou podporou potratů prohlásili, že v Polsku chce zavést „civilizaci smrti“.

Biedroń kritizuje PiS, že svými pokusy o kontrolu soudů podrývá právní a demokratický řád země. Podle něj PiS se výraznou měrou přispívá k rozdělení země a nárůstu agrese a nepřátelství mezi Poláky. „Nechceme už více tuto polsko-polskou válku“, hlásá Biedroń.

Podle mnohých je důkazem této probíhající „občanské války“ v Polsku nedávná vražda liberálního starosty polského města Gdaňsk Pawla Adamowicze, který byl otevřeným kritikem PiS. Ta nicméně odmítá, že by jakkoliv za činem i nepřímo stála a poukazuje na to, že jeho vrah byl shledán duševně nemocným.  

Jaro se vymezuje i vůči nejsilnější opoziční straně Občanská platforma (OP), kterou osočuje z toho, že její ekonomická politika vede k narůstání ekonomických nerovností v Polsku a že ignoruje ekonomické problémy obyčejných Poláků. Jaro navrhuje zvýšit minimální důchod na 1600 zlotých (9600 korun) ze současných 1000 zlotých (6000 korun).

Kritici Jaru vyčítají, že jen oslabí už tak rozhádanou opozici a tedy zaručí hladké vítězství PiS. Podle průzkumu institutu IBRiS má Jaro podporu 6,4% Poláků, což jej řadí na třetí místo za PiS (36,2%) a OP (29,6%) a před Polskou lidovou stranu oslovující hlavně venkov a Svaz demokratické levice, kdysi hegemona na levicovém křídle politického spektra.