Fukušima je větší "průšvih" než Černobyl

"Černobyl byla exploze špinavé bomby. Příští špinavá bomba je Fukušima a bude stát mnohem více," a to jak ekonomicky, tak vlivem na lidské životy, prohlásila Mironová, která se po katastrofě v ukrajinském Černobylu v roce 1986 stala jednou z nejhlasitějších bojovnic proti jaderné energii.

"Fukušima je větší, než Černobyl," dodala Mironová. "Černobyl byl úroveň sedm a to měl jen jeden reaktor a trvalo to dva týdny. Teď už jsou to (ve Fukušimě) tři týdny a máme čtyři reaktory, o nichž víme, že jsou ve velmi nebezpečném stavu."

Zpráva agentur OSN z roku 2005 nazvala černobylskou katastrofu "nejzávažnější v historii jaderné energetiky" a oznámkovala ji nejvyšším, sedmým stupněm na škále jaderných událostí INES.

Japonský úřad pro jadernou bezpečnost trvá na tom, že rozsah událostí v jaderné elektrárně Fukušima, kterou poškodilo zemětřesení a následná vlna tsunami 11. března, dosahuje čtvrtého stupně INES, což je nejnižší z úrovní, při nichž se dá daná událost označit za nehodu. Francouzská organizace ale zvýšila nebezpečnost havárie ve Fukušimě na šestý stupeň.

Předmětem diskuzí a sporů je také počet obětí, které si výbuch v Černobylu vyžádal. Již zmiňovaná zpráva OSN uvádí, že asi tisícovka lidí byla ozářenou vysokou dávkou radiace a 134 pracovníků, kteří katastrofu likvidovali, zemřelo v následujícím roce v souvislosti s nemocí z ozáření.

Téměř 20 let poté se u lidí, kteří byli v roce 1986 dětmi, začíná rozmáhat rakovina štítné žlázy a "velká část" těchto případů je pravděpodobně způsobena potravinami, které byly po nehodě kontaminovány radioaktivním jódem.

OSN v roce 2005 přiznala, že havárie v Černobylu může být v dlouhodobém měřítku příčinou "až několika tisíc případů onemocnění rakovinou, na niž pacienti zemřeli". Spekulace, že takových lidí byly "desítky až stovky tisíc" ale odmítla jako přehnané.

Hnutí na ochranu přírody Greenpeace vydalo v roce 2006 zprávu, v níž počet lidí, kteří v Rusku zemřeli "kvůli černobylské nehodě" odhaduje na 60 tisíc. U dalších 100 tisíc lidí se v důsledku radiace vyvinula smrtelná forma rakoviny.

Mironová se domnívá, že Černobyl v dlouhodobém měřítku ovlivnil zdraví 600 milionů lidí po celém světě, což je téměř devětkrát více, než kolik obětí si vyžádaly první a druhá světová válka dohromady.

Mironová je v současnosti na turné po Spojených státech společně s jinou ruskou aktivistkou Nataljou Manzurovou, u níž se vyvinula rakovina štítné žlázy poté, co pracovala jako "likvidátorka" v Černobylu, a Tatjanou Muchamedjarovou. Původně mělo turné připomenout 25. výročí katastrofy v černobylské elektrárně 26. dubna 1986, po začátku jaderné krize v Japonsku se ale rozhodly zaměr změnit.

Radiace z Černobylu zamořila 199 429 kilometrů čtverečních v Evropě a zemích bývalého Sovětského svazu a dlouhodobě ovlivnila "flóru, faunu, vodu, životní prostředí a lidské zdraví," napsal v březnovém vydání časopisu Bulletin of Atomic Scientists bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov.

Radiace unikající z Fukušimy se dostala do vzduchu, mořské vody a potravin, v pátek japonská vláda oznámila, že zvýšenou radiaci naměřili také v podzemní vodě.

Mironová také na modelu Météo France ukázala, jak se radiace šířila. Radioaktivní mrak během několika dní zasáhl Korejský poloostrov a Sibiř a týden po nehodě se přes Tichý oceán dostal nad Spojené státy a Kanadu. V pátek již pokrýval celou severní polokouli.