Rusům chybí sovětský režim z přelomu 70. a 80. let. Putinův na něj nemá

Sovětský režim z let stagnace nejčastěji dnešní Rusové oceňovali jako "blízký lidu" (29 procent dotázaných), "silný a pevný" (25 procent) a spravedlivý (22 procent). Nynější režim naopak charakterizovali jako zkorumpovaný (41 procent), vzdálený a cizí lidem (31 procent), byrokratický (24 procent) a krátkozraký (19 procent). Za spravedlivý, blízký lidem a respektovaný označilo nynější režim jen osm procent dotázaných.

"Vysoká obliba a podpora prezidenta (Vladimira Putina) vytváří dojem o naprosté jednomyslnosti a spokojenosti obyvatelstva s činností mocenských struktur. V oficiálních médiích se tento obrázek národní jednoty a chybějící alternativy vůči prezidentovi Putinovi využívá k silné propagandě, manipulaci s veřejným míněním, potlačování jinak smýšlejících, diskreditaci protisystémové opozice a také k utajování skutečného a mnohem rozporuplnějšího obrazu vztahu Rusů k mocenským strukturám a stávajícímu státu," upozornili sociologové z Levady podle serveru Newsru.com.

V průzkumu, který je součástí dlouholetého projektu Levady "obyčejný člověk", vedeného již od roku 1989, si dotázaní mohli vybírat z velkého množství vyjádření na adresu zkoumaného objektu, aby bylo možné odhalit skryté názory a současně vyvarovat se snah vyjádřit se stejně jako pomyslná většina.

Nejhorší hodnocení sklízel nynější režim v letech 2011 až 2013. Anexe Krymu a konfrontace se Západem sice výrazně zvýšila respekt k současné moci, ale i tak nekompenzovala převládající negativní hodnocení. S výjimkou Putina se žádný z politiků či nejvýše postavených hodnostářů netěší podstatnější důvěře ve společnosti.

Nejkritičtější k nynějšímu režimu jsou nejvzdělanější a nejbohatší dotázaní, Moskvané a lidé ve věku od 25 do 50 let. Venkované, senioři, nejméně vzdělaní a nejchudší si naopak nejvíce idealizují sovětský režim.

Více než čtyři pětiny Rusů si podle průzkumu myslí, že obyčejní lidé nemohou ovlivnit rozhodování úřadů, a více než tři pětiny jsou smířeny s tím, že tyto poměry nezmění ani ve volbách. Důsledkem je podle sociologů odvrácení se od politiky, nezájem o věci veřejné a odmítání odpovědnosti za vývoj v zemi, což ale režimu plně vyhovuje.

Pouze každý stý až padesátý dotázaný uvedl, že působí v nějaké politické straně. Zhruba dvě pětiny se zájmem sledují politické dění, aniž by se do něj sami zapojovali. Většina tvrdila, že je jim politika lhostejná, nestarají se o ni, nelíbí se jim a považují ji za špinavost, na kterou nemají čas.