Patnáct let žije bez peněz a čím dál lépe. Jak?

Všechno podstatné si obstarává pomocí výměnných obchodů a bydlí zadarmo u známých. Když něco potřebuje, obstará si to za drobnou protislužbu. A přitom by podle jejího vzhledu nikdo netipoval, že žije vlastně v naprosté chudobě. V osmdesátitisícovém Wilhelmshavenu nijak nevyčnívá.To, co začalo jako jednoroční experiment, nakonec skončilo jako životní styl, s nímž je Schwermerová naprosto spokojená. A nic jí neschází. Naopak ještě dalším lidem v přednáškách a knihách radí, jak mohou být jako ona - zbavit se závislosti na materiálním světě a penězích a přitom nestrádat."Pro mnohé lidi jsem provokatér, ale jiné zase povzbuzuji. V dnešní společnosti dosahuje hranice chudoby dál a mnozí lidé sotva přežijí. Skrz můj nový model se cítí silnější a mohou odložit část strachu, že nakonec skončí ve stoce," cituje TÝDEN.cz z jejího webu.Tvrdí o sobě, že není misionářem, který by vyzýval k asketickému životu bez peněz. Chce lidem akorát ukázat, že mohou existovat i jinak a hledat vlastní cesty. Přitom ona sama dříve nežila nijak výjimečně.Byla učitelkou a porodila dvě děti. Pak se stala psychoterapeutkou a založila výměnný kruh Gib und Nimm (Dávej a ber), který se specializoval právě na výměnný obchod. Zaměřila se na lidi v nouzi a přihlásili se jí hlavně studenti a senioři. To bylo v roce 1994. O dva roky později se rozhodla, že se tím chce živit na plný úvazek, dala výpověď, prodala majetek, zavřela svůj bankovní účet a přestala platit zdravotní pojištění. S pochopením svého okolí se však nesetkala."Má dcera byla vystrašená k smrti, přátelé skoro brečeli. Teď za mnou stojí," řekla agentuře AFP.Po roce, který měl být spíš experimentem, se rozhodla vytrvat. A nelituje. Má seznam lidí, u nichž může v případě potřeby bydlet, napsala knihu, v níž lidem radí, jak žít jako ona. A zisky z prodeje? Nenechala si je, ale rozdala je na ulici lidem. Není však šílená, jak by se někomu mohlo zdát. A tvrdí, že její chování nezpůsobilo ani žádné její osobní trauma."Často se mě ptají, jestli jsem prožila nějaké trauma, že jsem zvolila takový extrémní životní styl. Odpovídám, že mým traumatem je situace ve světě: každý den zemře sto tisíc lidí hlady, a na druhé straně se ohromně plýtvá," cituje ji TÝDEN.cz.