Německo má prvního prezidenta z NDR, je jím Joachim Gauck

V Německu prezidenta volí Spolkové shromáždění (Bundesversammlung), které tvoří 1240 poslanců a zástupců zemských parlamentů. Gauck byl zvolen hned v prvním kole tajné volby.

Gauck dostal 991 z 1228 platných hlasů. Jeho protikandidátka Beate Klarsfeldová, novinářka a protinacistická aktivistka, jich získala 126. Kandidát ultrapravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD), revizionistický historik Olaf Rose, dosáhl na pouhé tři hlasy.

Jako první poblahopřál novému prezidentovi šéf poslanecké frakce sociálních demokratů Frank-Walter Steinmeier. Po něm Gauckovi gratulovala kancléřka Merkelová, kterou následovali poslanci svobodných demokratů a Zelených.

Předseda horní parlamentní komory (Spolkové rady) Horst Seehofer, který po rezignaci Christiana Wulffa převzal prezidentské pravomoci, předal Gauckovi květiny.

"Jaká to krásná neděle!" byla první Gauckova slova po hlasování. Tleskajícím poslancům v krátké řeči vzkázal, že jistě nedokáže splnit všechna očekávání, která jsou do něj vkládána. Ubezpečil však, že se svěřené odpovědnosti chopí "se srdcem" a "všemi silami".

Nominaci dvaasedmdesátiletého Gaucka oznámila ve druhé polovině února spolková kancléřka Angela Merkelová. Na prezidenta ho navrhovali opoziční sociální demokraté (SPD) i partneři křesťanských demokratů (CDU) a sociálů (CSU) z koalice - liberálové (FDP). Nakonec s ním vyslovil souhlas také tandem CDU/CSU.

Gauck v prezidentském paláci Bellevue vystřídá Christiana Wulffa, který kvůli skandálům v únoru rezignoval. Merkelová přitom ještě před dvěma lety Gauckovu kandidaturu odmítla a místo něj prosadila Wulffa. Gauck byl tehdy v prezidentské volbě kandidátem SPD a Zelených.

Wulff abdikoval poté, co dolnosaský státní zástupce požádal parlament, aby prezidenta zbavil imunity. Prokurátor chce zahájit vyšetřování případů, v nichž je Wulff podezřelý ze zneužití funkce dolnosaského premiéra, kterou dříve zastával.

Dvaasedmdesátiletý Gauck patří v Německu mezi uznávané morální autority. Po pádu Berlínské zdi vedl úřad dokumentující činnost východoněmecké tajné policie Stasi. Za to si vysloužil přezdívku "lovec".

Do úřadu by měl být první prezident z bývalé NDR uveden příští pátek, píše Der Spiegel.

Německý prezident je volen na pět let. Jeho pravomoci jsou podobné pravomocím českého prezidenta - reprezentuje stát (na rozdíl od Česka však v cizině nevyjednává), formálně uzavírá mezinárodní smlouvy, vyhlašuje a podepisuje zákony, uděluje milosti.

Spolkový prezident také jmenuje a odvolává kancléře, ale jen na návrh Spolkového sněmu. Dále jmenuje a odvolává spolkové ministry (jen na návrh kancléře), spolkové soudce, vysoké úředníky a generály.

Prezidentova rozhodnutí platí pouze tehdy, pokud pod ně připojí podpis kancléř (předseda vlády).