Zemřeme, dokud je čas

"Je nám odpíráno to, o čem jsme věřili, že je základním lidským právem. Ukončit náš vlastní život v našem domě, podle našeho vlastního výběru, s našimi bližními kolem sebe, bez toho, abychom čelili problémům se zákonem," vysvětluje pár v prohlášení, které poslal spolu s dopisem a které podepsali oba senioři.

Dennis a Flora Milnerovi netrpěli žádnou smrtelnou nemocí, přesto to, o čem přemýšleli, byla smrt. To jak vypadá, viděli u svých známých a děsili se, že i oni něco takového budou muset prožít. "Navštívili jsme řadu našich přátel a příbuzných v domovech pro seniory. Nemohli se umýt, obléknout, sami použít toaletu. Nemohli vstát z křesla. Nemohli se jít projít. A tento stav může trvat dlouhé roky," popsal v dopise pro BBC Dennis Milner. Vysvětlil v něm, že oni si se ženou "vybrali pokojný konec své cesty." A že tím chtěli upozornit na toto lidské dilema.

Pokud by manželům Milnerovým při jejich smrti někdo pomáhal, hrozilo by mu až čtrnáctileté vězení. V Británii totiž platí zákaz eutanázie, stejně jako ve většině zemí Evropy. Proto Britové s myšlenkami na smrt většinou končí svůj život na specializovaných klinikách v zahraničí, kde je takováto "služba" legální, jako například ve Švýcarsku.

Švýcarská vláda proto nyní vytvořila dvě varianty zákona, který by měl špatnou pověst této "země turistiky za smrtí" napravit. Zákon, k němuž se nyní musí vyjádřit jednotlivé kantony, eutanázii v jednom z návrhů úplně zakazuje, ve druhé pak jasně stanovuje její pravidla.