Bratrovražda je vždy strašná. Komorowski připomněl výročí volyňského masakru

"Sešli jsme se tady společně, Ukrajinci i Poláci," ocenil Komorowski při vzpomínce na oběti masakru v lucké katedrále. "Bratrovražda je vždy strašná. Touha po svobodě a samostatnosti neospravedlňuje etnické čistky ani masové zabíjení," zdůraznil.Před 70 lety umírali na Volyni také Češi: 13. července 1943 vybily nacistické jednotky téměř veškeré obyvatele obce Český Malín, zemřelo celkem 374 tamních českých přistěhovalců.Spor o interpretaci volyňského masakru ovlivňuje vztahy Ukrajiny a Polska i o po desítkách let. V Polsku se konzervativní opozice domáhá označení volyňských masakrů za "genocidu", zatímco vládní liberálové s ohledem na vztahy s Kyjevem raději hovoří o "etnické čistce s rysy genocidy". Kvůli sporu o pojmenování masového zabíjení se minulý týden hádali i poslanci polského parlamentu, kteří nakonec přes odpor strany Právo a spravedlnost (PiS) schválili umírněnější text rezoluce připomínající masakr.Politici v Kyjevě zase používají polskou interpretaci historie jako munici proti vlastní opozici, která glorifikuje někdejší nacionalisty jako bojovníky za nezávislost."Krvavá neděle", den kdy byly povražděny tisíce PolákůVraždění Poláků na Volyni vyvrcholilo "krvavou nedělí" 11. července 1943: tehdy jednotky Ukrajinské povstalecké armády (UPA) při koordinovaném útoku na 150 polských vsí povraždily okolo 11.000 lidí, často shromážděných na mších, a vypálily padesátku katolických kostelů. Podle polských historiků se obětí ukrajinských nacionalistů v letech 1942 až 1945 stalo celkem na 100.000 Poláků, další půl milion z Volyně raději utekl.Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při "odvetných akcích" polské Zemské armády proti ukrajinským vsím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20.000 Ukrajinců.