Chlapec v šoku: Na půdě u babičky prožil horor. Co našel?

Místem nálezu je město Diepholz v severním Německu. Mumie se nacházela v koutě půdy.

Chlapcův otec, zubař Lutz Wolfgang Kettler, prohlásil, že podle jeho názoru by mumie mohla být pravá. Naopak sarkofág či nádoba, v níž dávní Egypťané uchovávali vnitřnosti zesnulých lidí, jsou podle něj nejspíš repliky.

Kettlerův zesnulý otec v 50. letech navštívil severní Afriku. V té době stále ještě kvetl obchod s pravými mumiemi, sdělil Kettler místnímu tisku.

Nosními dírkami vytáhli mozek

Balzamování těla mrtvého člověka byl složitý proces, který měl přísná pravidla a trval 70 dní. O úspěšnosti mumifikace se můžeme přesvědčit pohledem na některé mumie faraonů z dávných dob, které jsou i přes své stáří dokonale zachovalé. 

Balzamovači nejdříve vytáhli nosními dírkami mozek zemřelého nebo jeho část, zbytek zakonzervovali a rozpustili rozpouštěcími látkami (hydroxid sodný) . Tuto činnost prováděl nejzkušenější balzamovač pomocí dlouhého železného háčku. Mozek mohl být odstraněn také očnicemi nebo vytažen zadní částí hlavy, informuje server egyptologie.cz.

Ostrým kameným nožem otevřeli na boku tělo a vyjmuli všechny vnitřnosti kromě srdce a ledvin. Vnitřnosti uložili do alabastrových nádob, které k tomu sloužili – tzv. kanopy. Ty byly vysušovány a uloženy spolu s tělem v hrobce. Kanopy byly čtyři: játra, žaludek, střeva a plíce.

Břišní dutinu vymyli palmovým vínem, bylinným roztokem a naplnili vonnými látkami. Srdce pečlivě obalili do jemných obinadel, mohli na něj také položit posvátného brouka, kterým byl skarabeus. Nyní následovalo nasolování, vysušování a omývání. Tělo zašili a celé uložili přesně na 70 dní do natronu. Natron není nic jiného, než hydroxid sodný (soda) a má takovou sílu, že z těla zůstanou jen kosti a kůže.

Delší dobu než 70 dní nebylo dovoleno balzamovat. Po uplynutí této doby celé tělo znovu omyli. Za vůně kadidla, odříkávání kouzelných modliteb a magických formulí kněz boha Anubise pečlivě zavinoval tělo do bílého plátna nařezaného na úzké pruhy. Obvazy mohly být prokládány magickými amulety, zlatem, stříbrem nebo symboly, které měly mrtvého chránit v Západní zemi. Plátno mohlo být až stovky metrů dlouhé. V nejstarších dobách byly končetiny obvazovány zvlášť, v pozdější éře Egypta bylo již mrtvé tělo zavinuto najednou, nebožtík měl na hrudi skřížené ruce.

Nyní bylo tělo připraveno pro pohřeb. Nebožtík byl vrácen rodině, uložen do dřevěné schránky ve tvaru postavy a neprodišně uzavřen. Schránka s tělem byla uložena v hrobce tím způsobem, že byla opřena o stěnu. I hrobka byla neprodišně uzavřena.