Léčebnu v Rusku zachvátil požár. Uhořely desítky invalidních pacientů

Záchranáři podle agentury Interfax ve spáleništi našli těla 37 mrtvých, z trosek se jich ale dosud podařilo vyprostit jen část. Podle spolupracovníka Aktuálně.cz v Rusku Jiřího Justa byla navíc většina pacientů slepá nebo po amputaci, což jim útěk znemožnilo, i když se v místnostech nenacházely mříže. Mezi oběťmi je podle médií i šestačtyřicetiletá ošetřovatelka, která zahynula, když se pokoušela zachránit pacienty.

Okolnosti požáru zkoumají vyšetřovatelé, kteří zahájili domovní prohlídky a konfiskace dokumentů. Na místo neštěstí se vydal Alexandr Bastrykin, šéf Vyšetřovacího výboru Ruské federace, označovaného někdy za ruskou obdobu amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), aby vyšetřování osobně koordinoval.

Požár podle vyšetřovatelů mohl zavinit jeden z pacientů, který mohl usnout s hořící cigaretou, od níž se vznítila matrace. Ošetřovatelky pak viděly muže, který v plamenech vyběhl ze svého pokoje.

Šéf požárních inspektorů Jurij Deševych uvedl, že úřady se snažily léčebnu kvůli nevyhovujícímu stavu uzavřít, ale soud jen nařídil vedení, aby odstranilo nedostatky do srpna příštího roku.

"V Rusku jsou problémy s investicemi, do podobných zařízení se tam investuje málo - nehledě na sliby, které dává po podobných požárech ruská vláda, se prakticky nic nemění. Za letošní rok už vzniklo dvacet takových požárů. Zdravotnická zařízení tohoto typu jsou navíc často na odlehlých místech a hasiči a zdravotníci tak na místo požáru dorazí až za delší dobu," dodává k tragédii Just.

V psychiatrických léčebnách se v současnosti léčí okolo 1,5 milionu lidí, píše tyden.cz. Půl milionu Rusů trpí schizofrenií, čtyři pětiny z nich pronásledují těžké halucinace a blouznění, takže jsou v invalidním důchodu. Každým rokem do psychiatrických poraden přichází více než 7,4 milionu Rusů, ale to je jen špička ledovce. Přicházejí totiž jen lidé s pocitem krajního zoufalství, případně se tam neocitnou ze své vůle (číslo zahrnuje i alkoholiky a narkomany).

Drogy pravidelně bere pět milionů Rusů (podle odhadu vycházejícího z metodiky WHO; oficiálně prý jen půl milionu). A alkoholismus se v Rusku často ani nepovažuje za duševní poruchu, stejně jako závislost na kouření či poruchy přijmu potravy.

Depresi lze vcelku považovat za epidemii: zatímco v Evropské unii ji alespoň jednou zažilo 27 procent dospělé populace, v Rusku tento ukazatel přesahuje 50 procent. To vůbec není k smíchu. WHO varuje, že duševní poruchy mohou podlomit moderní lidstvo stejně jako dříve mor.