Jak dál na Ukrajině? V parlamentu to vře, země upadá do chaosu

Opozice navrhuje schválit ústavní změny hned v prvním čtení. Poslanci opozičního bloku tvrdí, že pro prosazení ústavní reformy získali už potřebnou většinu 226 ze 450 hlasů. Poslanci vládní Strany regionů takový postup odmítají a diskusi o novém znění ústavy chtějí svěřit komisi expertů. Někteří doporučují referendum.

Vůdci opozice a vládní poslanci se před dnešní parlamentní schůzí nedokázali shodnout ani na programu jednání. Šéf parlamentu Volodymyr Rybak proto dopolední schůzi přerušil do doby, než bude o programu jasno. Poslanci by se měli znovu sejít odpoledne či ve středu.

Šéf ukrajinských nacionalistů Oleh Ťahnybok dnes z parlamentní tribuny vyzval k "derusifikaci a deputinizaci" Ukrajiny. Předseda komunistické strany Petro Symonenko navrhl ponechat prezidentský post neobsazen a změnit státní uspořádání na federativní. Šéf parlamentní frakce Strany regionů Oleksandr Jefremov označil demonstranty v kyjevských ulicích za extremisty, kteří zavedli zemi do chaosu.

Situace v parlamentu je nepřehledná, protože vyjednavači vládního i opozičního tábora podle ukrajinských komentátorů horečně verbují přeběhlíky. Strana regionů měla dosud v jednokomorové sněmovně poměrně pohodlnou většinu, mimo jiné i díky podpoře komunistů a nezařazených poslanců. Objevují se ale zprávy, že zhruba 50 jejích poslanců by v klíčových hlasováních mohlo přejít na stranu opozice.

Z Ukrajiny je to kousek do Kazachstánu

Ukrajina představuje unikátní příklad rozpolceného státu, kde se střetávají dvě kultury. Samuel Huntington ve své knize Střet civilizací mluví o zlomových liniích, kudy se táhne civilizační hranice oddělující Západ a území, kde vládne pravoslaví. Proč dosud nedošlo k rozpadu země, je nasnadě.

Rusko si přeje Ukrajinu uchovat v přátelské, nebo alespoň neutrální orientaci, a na způsob určitého sanitárního kordonu udržovat své geopolitické konkurenty co nejdál od Ukrajiny protože ví, že bez Ukrajiny není propagandisticky proklamovaná jednota pravoslavného světa možná politicky ani ekonomicky. Euroatlantické společenství by zase rádo pomocí Ukrajiny drželo Rusko pod tlakem. Již před lety napsal bývalý americký národně-bezpečnostní poradce Zbigniew Brzezinski, že „bez Ukrajiny Rusko přestává být říší" a George Friedman v knize Příštích sto let připomněl, že v případě zatažení Ukrajiny do západní sféry vlivu je to z Ukrajiny jen pár stovek mil do Kazachstánu, uvedla revuepolitika.cz.

To také vysvětluje, proč Rusko vždy podrážděně vnímalo myšlenku ukrajinského vstupu do Severoatlantické aliance, ale k námluvám s Evropskou unií, které pokračovaly i po nástupu Janukovyče k moci, mlčelo. Vstupem Ukrajiny do EU by Rusko samozřejmě ztratilo určité páky, jak ovlivňovat tamější politiku, ale na druhou stranu by ukrajinské členství v Unii neznamenalo pro Rusko takové ohrožení jako přidružení k NATO. Nakonec i Spolková republika Německo, která v duchu Východního partnerství podporuje sbližování Ukrajiny a EU a v uplynulých dnech začala silně podporovat populárního opozičního předáka Vitalije Klička, si je dobře vědoma nutnosti udržovat strategickou rovnováhu ve vztazích s ruským protějškem (a v minulosti například členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci nepodpořila).

EU nabízí Ukrajině peníze

Barroso včera v Bruselu řekl, že Evropská unie zvažuje možnosti pomoci Ukrajině. „Co pro zemi s obtížemi můžeme učinit, zda v této mimořádné fázi můžeme udělat něco víc, o tom jednáme s dalšími partnery," řekl předseda Evropské komise. Podle agentury DPA ale unie ohledně výše pomoci odmítá licitovat s Moskvou.

Šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová již o víkendu deníku Wall Street Journal řekla, že unie a USA pracují na plánu poskytnutí krátkodobé půjčky Ukrajině. Jejím cílem podle Ashtonové je pomoci případné přechodné vládě, aby mohla provádět potřebné politické a hospodářské reformy a připravit nové prezidentské volby. Poskytnutá částka nebude podle unijní představitelky zanedbatelná, konkrétní čísla ale Ashtonová neuvedla.

DPA dnes informovala o masivní finanční pomoci, kterou chce Brusel zvrátit rozhodnutí ukrajinské vlády zastavit integraci s EU a naopak se sblížit s Ruskem. V případě unijní pomoci je možné očekávat, že peníze dostane Kyjev jen pod podmínkou účasti opozice v přechodné vládě, píše server E15.cz.