Zmatky v Kyjevě: Opozice se rozhádala, nacionalisté trvají na okupaci

"My jako organizovaná a disciplinovaná politická síla splníme jakékoliv rozhodnutí (...). Dosud však žádné definitivní rozhodnutí o uvolnění nějakých budov neexistuje," prohlásil dnes poslanec Svobody Eduard Leonov, jehož citovala agentura Interfax.

Kyjevskou radnici demonstranti vzali útokem 1. prosince a následně ji přeměnili ve "štáb revoluce". Stala se tak podobným symbolem protestů jako Majdan, tedy kyjevské ústřední náměstí Nezávislosti, připomněla agentura AFP, podle níž by odchod z radnice představoval velký ústupek. Jde však o podmínku amnestie pro 234 demonstrantů, již propuštěných z vazebních věznic.

Generální prokurátor Viktor Pšonka již v pátek informoval o propuštění zadržovaných demonstrantů. Zároveň ale upozornil, že stíhání těchto osob ještě zastaveno nebylo. Podle něj se tak stane, pokud demonstranti do 17. února opustí obsazené budovy a prostranství. Tuto podmínku pro zastavení všech řízení s demonstranty před soudy obsahuje zákon o amnestii, který koncem ledna schválil parlament a následně podepsal prezident Viktor Janukovyč.

Pšonkova slova o propuštění zatčených potvrdil v pátek pozdě večer Sobolev v rozhovoru na televizní stanici 5 kanal. Uvedl současně, že opozice už začala plnit svou část dohody. 

Rozhodnutí o vyklizení radnice by podle předáků Svobody mohlo být oznámeno v neděli, kdy se v centru Kyjeva má odehrát další velká opoziční demonstrace. Ta má vyvinout tlak na parlament, aby schválil návrat k ústavě z roku 2004, a tím omezil pravomoci hlavy státu.

"Zrušení diktátorských pravomocí je úkol parlamentu na příští týden," prohlásil jeden z opozičních předáků Arsenij Jaceňuk. 

EU není v otázce vztahu k Ukrajině rozhodnutá

Předseda Komise José Manuel Barroso mírnil po vyjádření Ashtonové očekávání na rozsah evropské pomoci. „Nechceme se účastnit soupeření ve vyjádřeních, kdo zaplatí Ukrajině víc," řekl novinářům.

Agentura Reuters následně citovala diplomata EU, který se nechal slyšet, že EU žádný nový balíček nepřipravuje, kromě financí, jež slíbila v souvislosti s podpisem asociační dohody. EU tehdy navrhla Kyjevu finanční pomoc ve výši 610 milionů dolarů (asi 1,3 miliardy korun). Janukovyč v té době sumu označil za směšnou.

USA zdůrazňuje, že Ukrajina se bude muset řídit programem reforem doporučených Mezinárodním měnovým fondem, informuje Euroskop.cz. Vysoko postavený americký diplomat se pro list Wall Street Journal vyjádřil, že „důležité je nabídnou Ukrajině lákadlo, které ji přesvědčí zvolit si řešení, jež by ukončilo násilí a odvedlo Ukrajinu z cesty do ruského vlivu".

Moskva láká Ukrajinu do svého projektu – Euroasijské unie, do níž by chtěla začlenit i další postsovětské země. Členství Ukrajiny v obou bezcelních zónách - tedy v evropské i euroasijské s Ruskem, Kazachstánem a Běloruskem - není podle shodného mínění Bruselu i Moskvy možné.

"Evropská „měkká síla" selhala. Příklad není tak atraktivní, jak někteří věřili. K euroatlantická politice „tvrdé síly" chybí peníze a konsensus: Evropané se bojí a Američané hledí k Asii. Geopolitický význam Ukrajiny oslabili už Němci a Italové, když Gazpromu kývli na bypass s potrubím Nordstreamu a South Streamu. Ač se mi to jako starému studenoválečníku neříká lehce, realistický závěr je jasný: západní politika geopolitické konfrontace narazila v Ukrajině na své limity. Ukrajina zůstává rozdělena zlomovou linií západ-východ a má-li jako stát přežít, musí si poradit především sama," uvedl český exministr obrany Alexandr Vondra pro server pravybreh.cz.