Na Ukrajině začíná diplomatická válka, EU děsí rozpad země

"Sejít s námi by se chtěla, tak uvidíme, jak to dopadne," řekl telefonicky ČTK Rouček, podle něhož europoslanci s opoziční vůdkyní zatím žádný termín domluvený nemají. V pondělí by každopádně měli jednat s novým předsedou parlamentu Oleksandrem Turčynovem, který dnes převzal i prezidentské pravomoci.

Evropští poslanci se dnes v Kyjevě setkali se zástupci protestních hnutí a večer je čeká večeře s předáky donedávna opozičních stran. "Naším cílem je získat co nejvíce informací od lidí, kteří na Ukrajině rozhodovali nebo do budoucna rozhodovat budou," poznamenal Rouček k cílům cesty.

Zdůraznil, že europoslanci se během nynější "krizové mise" chtěli setkat rovněž se sesazeným prezidentem Viktorem Janukovyčem a zástupci jeho Strany regionů, v současné nepřehledné situaci to prý ale zatím není možné. "Strana regionů samozřejmě zastupuje miliony lidí a dá se očekávat, že tito lidé nebudou volit strany typu Vlast, UDAR, Svoboda. Chceme zjistit, kdo bude tyto voliče ve středu, na jihu a na východě země zastupovat," popsal náplň programu český zastupitel v EP. "Chceme, aby se Ukrajina nevydala na cestu rozpadu."

Hrozba rozdělení země je podle Roučka na Ukrajině stále reálná a vše bude záležet na schopnosti opozičních sil najít společnou řeč se zástupci rusky mluvících regionů na jihu a východě státu. "Pokud nebude dialog, shoda, kompromis, tak se obávám, že může dojít k nejhoršímu," upozornil europoslanec za ČSSD.

Rusko prý dohlédne na lidská práva

Rusko chce na Ukrajině dohlížet na dodržování lidských práv a žádá ukrajinské úřady o povolení cesty svého zmocněnce. Oznámila to dnes agentura ITAR-TASS, která se odvolává na prohlášení Michaila Fedotova, šéfa kremelské rady pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva. Na Ukrajinu by měl odcestovat zmocněnec rady Andrej Jurov.

Cílem mise je podle Fedotova "vyjasnit, co se nyní na Ukrajině děje z pohledu univerzálních právních hodnot a ochrany lidských práv". Jurov by měl na Ukrajinu odcestovat v nadcházejícím týdnu, pokud od ukrajinských úřadů dostane povolení. Ukrajina už jednou Jurova na své území nepustila.

Strach z Putina

Ukrajina se dnes oficiálně vrátila k ústavě z roku 2004, která omezuje pravomoci prezidenta a přenáší je na vládu a parlament. Zákon o ústavní reformě, schválený v minulých dnech, zveřejnil úřední list Holos Ukrajiny. Parlament rozhodl i o tom, že vzhledem k absenci hlavy státu nabývá reforma platnosti i bez prezidentského podpisu.

Na západě Ukrajiny byla revoluce proti Janukovyčovi nejsilnější a tak by tu měli nejvíc oslavovat. To se však neděje, píše server iDnes.cz. "To, co dělají na Krymu a na východě, to je vlastizrada. A v zádech mají Moskvu," říká naštvaně asi šedesátiletý Bolodymyr Tyščenko. I on se odpoledne přišel spolu s dalšími tisícovkami lidí podívat na lvovský "majdan", jak se tady říká konci bulváru Svobody, kde se pod pódiem schází místní lidé už tři měsíce.

"Ještě to může být složité, Putin nás jen tak nepustí. Bohužel si myslím, že na vás Evropany se moc spolehnout nemůžeme. Vždyť kolik muselo být mrtvých, než jste něco udělali," dodává Tyščenko.

Ale zatím všichni tady na západě Ukrajiny, kde revolucí proti Janukovyčovi od počátku doslova žili, věří, že teď už bude dobře. Nikde nestojí fronty u bankomatů, nikdo si už nevyměňuje balíky hřiven za eura, nad pocity strachu převážila naděje.

"Ano, bála jsem se, bála, že bude zase válka," říká stará žena v šátku. "Teď snad nebude, teď jsme snad konečně vyhráli, zázrakem," říká. A když vidí na obrazovce propuštěnou Julii Tymošenkovou, tak se usměje. "Vidíte, další zárak".