EU tlačí na Putina, doma se mu vysmívají: Má důvěryhodnost 146 procent

"Opakuji silnou podporu Evropské unie jednotě, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a vyzývám Rusko, aby tak učinilo též," uvedla šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová v dnešním prohlášení. Moskvu zároveň vybídla, aby stáhla jednotky z hranice s Ukrajinou a ukončila všechny další kroky zaměřené na destabilizaci země.

Britské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že nejnovější okupace vládních budov ozbrojenými skupinami ve městech na východě Ukrajiny jsou další eskalací již tak nebezpečné situace. Domněnky o spoluvině Moskvy jsou prý nevyhnutelné, pokud se Moskva od nejnovějších nezákonných akcí nedistancuje.

Asi tři až pět tisícovek přívrženců ruské opozice přišlo dnes podle nezávislých médií do širšího centra Moskvy na "Pochod pravdy", svolaný na protest proti věznění odpůrců režimu Vladimira Putina a proti ruské politice vůči Ukrajině.

"Rusko je v zajetí zločinců 1917-2014!" hlásal jeden z transparentů. Další plakát i kresbičkou hrobu připomínal, že "sovětský režim lhal a už není". Další demonstrant nastavoval kolemjdoucím vlastnoručně vyrobené zrcadlo ve tvaru televizní obrazovky s nalepenými podtitulky "Pochod páté kolony a zrádců národa" a "Důvěryhodnost Putina činí 146 procent".

Ukrajina - dvě lokální kultury

Za velmi významný je považován faktor regionální, který území Ukrajiny v podstatě rozděluje na dvě lokální kultury a dva vyhraněné politické póly. Těmi jsou ukrajinský západ s centry Lvov a Ternopol a ruský východ a jih s výraznými centry: Dněpropetrovsk, Donbas, Charkov, Oděsa a přirozeně Krym. Mezi západem a východem leží centr tzv. "perechodka" - hlavní město Kyjev.

Toto rozdělení je výrazné nejen používáním různých jazyků (západ hovoří ukrajinsky a východ rusky), ale různou vírou a v neposlední řadě i politickou orientací. Zatímco západ podporuje prozápadní zahraniční politiku (integrace do západoevropských struktur) a v parlamentních volbách pravidelně hlasuje pro národně-demokratické strany (RUCH), na východě se voliči orientují převážně na Moskvu a volí Komunistickou stranu.

V současné době existují v ukrajinském pravoslaví tři církve, které se navzájem neuznávají. Největší je církev moskevského patriarchátu, jejímž představeným je metropolita kyjevský a celé Ukrajiny Volodymyr. Druhou je co do počtu členů ukrajinská pravoslavná církev kyjevského patriarchátu, jejíž hlavou je patriarcha kyjevský a celé Ukrajiny Filaret. Nejmenším společenstvím je ukrajinská autokefální pravoslavná církev, jejímž představeným je patriarcha Dymytr.

Jazyková a kulturní blízkost Rusů a Ukrajinců v podmínkách společného státu Ruska a později SSSR vedla k lehčí rusifikaci Ukrajinců, která byla zejména ve 20. století jazykově a kulturně prohloubena. Základní příčinou tohoto procesu byla demografická, kulturní a politická dominance Rusů v historii Ruska a SSSR. Změna ukrajinské identity na ruskou se nejčastěji prováděla u dětí z rusko-ukrajinské rodiny.

V roce 1959 93,4 % Ukrajinců považovalo ukrajinštinu za svůj rodný jazyk, zatímco v roce 1979 to bylo jen 89, 1 %. Po vzniku nezávislé Ukrajiny byl nastolen opačný proces - proces ukrajinizace Rusů. Lze však říci, že nebyl tak významný jako proces rusifikace a měl spíše lokální charakter.

Podle statistických údajů z roku 1989 ukrajinský jazyk považovalo za rodný 64,7 % obyvatelstva, 32, 8 % považovalo za rodný jazyk ruštinu z nich pak 4,5 milionů bylo etnických Ukrajinců. K tomu je třeba zohlednit, že 22 milionů (z celkového počtu 52 milionů) Ukrajinců hovořilo rusky zcela plynně. Z těchto údajů pak v konečném součtu vyplývá, že rusky hovořilo minimálně 50 % obyvatel Ukrajiny, informuje euroasia.euweb.cz.