Lavrov udeřil: Na Ukrajině mají strach i Češi a další menšiny

"Abychom pochopili nenávistný charakter akcí těch, které dnes vychvalují jako 'skutečné vlastence' a jejichž prapory vztyčují na západní a střední Ukrajině, stačí si ve slovníku nalistovat heslo 'divize Halič'," řekl ruský ministr.

Divize SS Galizien (Halič) bojovala za druhé světové války na území Ukrajiny proti Rudé armádě. Jejími členy byli z velké části ukrajinští nacionalisté, kteří v boji po boku nacistického wehrmachtu hledali záchranu před bolševismem. Divize se zapojila i do pronásledování partyzánů a do krvavých pogromů civilního obyvatelstva.

"Jejich pohrobci nyní sedí v kyjevském parlamentu," řekl ministr Lavrov.

Ukrajinská zákonná státní moc byla podle ruského představitele během únorového převratu "svržena na bodácích extremistů". Nová vláda v Kyjevě nechce nebo nedokáže přivést k rozumu Pravý sektor a podobné spolky, řekl Lavrov. Místo odzbrojení nezákonných skupin vládní koalice vytváří z extremistů Národní gardu, která spolu s armádou podniká trestné výpravy na jihovýchod Ukrajiny, uvedl dále.

"Členové vládní koalice ze strany Svoboda veřejně tleskají neonacistickému pogromu v Oděse a všechny, kdo hovoří rusky, označují za nepřátele a okupanty a požadují jejich zničení," uvedl ministr Lavrov v komentáři k tragickému požáru v Oděse, kde o víkendu v budově místních odborů uhořelo několik desítek lidí. 

Psali jsme: Volynští Češi: Nebojíme se místních, ale války. A stěžují si na Rusy i Zaorálka  

"Po válce bylo na Ukrajině asi 60 000 krajanů. Velká většina z nich – asi 40 000 – se v rámci repatriace vrátila do Československa, šlo především o tzv. volyňské Čechy. V roce 1989 se k českému původu hlásilo asi 10 000 lidí. Vzhledem k tomu, že počátkem 90. let byla část krajanů z Černobylské oblasti repatriována do Československa a další odcházejí za prací, odhaduji dnes počet krajanů asi na 5 000 lidí. Ráda bych podotkla, že Češi mají na Ukrajině dobrou pověst jako lidé šikovní a tolerantní," říká Ludmila Muchina z České národní rady Ukrajiny.

Češi žijí rozprášeni po celé Ukrajině. Velká část krajanů se nachází v Záporožské oblasti ve městě Novgorodkivka, což je bývalý Čechohrad. Jde o smíšenou oblast, nežijí tam jen Češi. Prakticky ve všech místech, kde žijí Češi, existují krajanské spolky. Například v Novgorodkivce je dokonce dechový orchestr. V Záporožské oblasti žijí Češi ještě v okrese Melitopol nedaleko Novgorodkivky. Potom jsou na Krymu ve městě Simferopol a ve vesnicích Alexandrovka a Lobanovo. Dva spolky – Česká beseda a Česká rodina – jsou v Oděse.

Potom to je samozřejmě Volyňská oblast – tj. město Žitomyr, kde je také rozhlasové vysílání pro krajany, a vesnice Malá Zubovština, Malinovka a Dubno. Dalším střediskem ukrajinských Čechů je vesnice Mykolajevka ve Vinické oblasti. V Mykolajevce je muzeum, učí se tam čeština a funguje folklorní a taneční soubor. V Mikolajevské oblasti je také vesnice Bohemka, založená českými evangelíky. Další skupina je ve Lvově.

"Bohužel ne všichni mluví česky. Naší mateřštinou je ukrajinština, ale snažíme se pěstovat i češtinu. Nejlépe se to dělá pomocí písniček a folkloru. Na mnoha místech fungují kursy češtiny. Já sama vedu kurs pro dospělé i děti v Kyjevě. Češtinu jsem sice nikdy nestudovala, ale používali jsme jí v rodině, takže česky mluvím. Od českého ministerstva zahraničí dostáváme učebnice, knihy a časopisy, v řadě míst máme české knihovny. V Novgorodkivce a v Melitopolu působí učitelka Eva Řezníčková, vyslaná z České republiky," uvedla Muchina v rozhovoru pro krajane.net.