Studená válka se vrátila? Putin posílí vojenskou moc, reaguje tak na aktivity NATO

Putin svůj projev ke špičkám ruských bezpečnostních složek pronesl těsně před zasedáním ministrů zahraničí Evropské unie, kteří mají v Bruselu jednat o posílení protiruských sankcí za přístup Moskvy k ukrajinské vnitropolitické krizi. "Co se ve skutečnosti děje? Skupina vojsk NATO na území východoevropských států se demonstrativně posiluje, a to i v oblasti Černého a Baltského moře," řekl ruský prezident.

Rusko podle něj "adekvátně" odpoví na přibližování vojenské infrastruktury aliance k ruským hranicím. "Protiraketová obrana je útočný systém rozmístěný na periferii," řekl šéf Kremlu.

Putin se v projevu znovu vyslovil k situaci na Ukrajině, kterou výrazně vyostřilo sestřelení malajsijského letadla. Kyjev by se podle něj měl řídit zásadami elementární slušnosti a vyhlásit na východě Ukrajiny příměří.

Ruský prezident odsoudil ofenzivu ukrajinské armády, která v minulých dnech zatlačila povstalce z řady důležitých ukrajinských měst. "Tankový útok na Doněck, provedený v době předání černých skříněk z malajsijského letadla, je nepřípustný," citovala Putina ruská agentura ITAR-TASS.

Putin je přesvědčen, že Rusové nikdy nedopustí, aby vnitropolitickou situaci v jejich zemi rozvrátily "barevné revoluce", jak v Rusku označují prodemokratická hnutí v Gruzii, Kyrgyzstánu nebo na Ukrajině. Pokusy destabilizovat situaci v Rusku ale budou podle ruského prezidenta nepochybně pokračovat.

Jaroslav Kurfürst, který působí na Ministerstvu zahraničí ČR pro server irr.cz říká: "Období od rozpadu SSSR lze z pohledu aktivity ruské zahraniční politiky rozdělit na dvě etapy. První, defenzivní období, se vyznačovalo ruským důrazem na dodržování mezinárodních dohod a neexistencí odhodlání a zdrojů Ruska pro aktivní silovou revizi postsovětského uspořádání. Rusko se snažilo udržet s postsovětskými zeměmi kontakt prostřednictvím nabídky (většinou neúspěšných) integračních projektů a především diplomatickými metodami oponovalo procesu rozšíření EU a NATO a politice Západu."

A dodal: "Přibližně od poloviny první dekády tohoto tisíciletí lze vysledovat ofenzivní etapu. V 2005 ruský prezident Vladimír Putin označil rozpad Sovětského svazu za největší geopolitickou katastrofou ve 20. století a dal tím státnímu aparátu jasné politické zadání, jehož naplňování opřel o konsolidovanější stát a slušný ekonomický růst. První zastavení dodávek plynu na Ukrajinu v r. 2006 a okupace Jižní Osetie a Abcházie v srpnu 2008 byla budíčkem, na který mnozí rychle zapomněli. Vojenská anexe Krymského poloostrova je však novým mezníkem pro vztah Západu a Ruska."