"Černý trh" o Vánocích kvete. Stromky na Ukrajině zdaleka nejsou jen legální byznys

Někdo se možná "kvůli ochraně přírody" spokojí s umělým stromkem, ale ukrajinští lesníci takové nápady zavrhují a tvrdí, že přírodě více škodí výroba stromků z plastu a plastový odpad než uříznutý stromek.

Kvůli svátkům každý rok na jehličnatých plantážích vysází na 250.000 stromečků, kterým trvá šest až osm let, než dorostou do správné výšky. U nich se od počátku počítá s tím, že někomu zkrášlí domov, informuje server 112.ua.

Kromě toho se v rámci prořezávání mladého lesa, vytváření protipožárních pásem či čištění plochy pod elektrickým vedením získá další milion stromků. Po vytřídění představují polovičku celé sváteční nabídky. Stromky z plantáží se mají uřezávat jen podle poptávky, která v posledních letech bývá o pětinu až třetinu nižší, než lesnické plány. Letošní výsledky kazí i karanténa kvůli koronaviru.

U jednotlivých lesních závodů se ceny stromečků silně liší: u Kyjeva stojí malý stromek 140 hřiven (asi 108 Kč), u Charkova 60 hřiven (asi 46 Kč). Do cen se prý promítají rozdílné podmínky i náklady na boj proti škůdcům, ochranu před požáry a hlavně na pohonné hmoty při dopravě. Každopádně by zájemci o dvoumetrový stromeček měly tři stovky hřiven (asi 230 Kč) bohatě stačit.

Výhodnou nabídku mohou využít jen lidé žijící v blízkém okolí, anebo ti, co si mohou pro stromeček zajet autem. Ostatní musí na trh, kde stejné stromečky jsou už pětkrát až desetkrát dražší.

Jakkoli se prodejci ohánějí náklady na pronájem obchodního místa, jeho ohrazení, dopravu a úklid, nebrání jim to vítat Nový rok se ziskem v řádu 40.000 Kč v kapse z jednoho prodejního místa - a to zcela v rámci zákona.

Zdaleka ne všichni podnikatelé se zatěžují s formalitami a dodatečnými náklady. Podle analýzy ekologů z nevládní organizace WWF pouze pětina prodejců je s to prokázat legální původ prodávaných stromečků.

Ten mají dokazovat speciální visačky, zavedené od roku 2011 i s individuálním číslem a záznamem ve státní databázi. V praxi ale visačky často chybějí, anebo jsou zfalšované. Také se stává, že pravé visačky pomáhají legalizovat stromečky "pytláckého" původu.

Realita mnohdy nahrává nepoctivcům: v lesních závodech často prodávají stromky bez visaček, velkoodběratel může dostat visačky odděleně od stromků a dalším dodavatelem visaček se mohou stát rolníci, kteří také pěstují vánoční stromky.

Loni se v tržnicích prodávaly řádně označené stromky, ale po zadání jejich čísla nepodala databáze vůbec žádnou informaci.

V konečném součtu prodej stromků obestírá jen zdání legálnosti. Ekologie a zákona dbalý občan by si měl symbol svátků vybrat co nejpečlivěji.