KOMENTÁŘ | Budou letos české Vánoce jiné? I cenovky u stromků se změní

Jak se dá rychle zjistit ve virtuálním prostoru, na odbyt jdou údajně nejvíce živé vánoční stromky 150 až 200 centimetrů vysoké. Jak uvádějí zpravodajské zdroje, za jedli kavkazskou v této výšce letos lidé zaplatí okolo 690 až 990 korun, za smrk pichlavý 350 až 450 korun, u smrku ztepilého se cena může pohybovat od 300 do 400 korun, borovice by měla stát zhruba 400 až 550 korun. Zájemci o neživou náhradu připomínky Vánoc prý musejí počítat s tím, že si letos připlatí možná až o dvacet procent víc než v loňském roce. 

Tak co s tím? V internetových diskusích se hodně objevuje rada zajít si na nejbližší velkopěstírnu stromků, kde se dá uspořit nějaké to procento, jiná rada zase s úsměvem sobě vlastním říká, že vypěstovat si vánoční stromek na vlastní zahradě je to nejlepší čím se bránit rostoucím cenám. Jenže takoví obyvatelé Jižního města v Praze či jiného velkého sídliště si při takové radě jistě už vztekle ťukají na čelo, protože žádné vlastní zahrady před vchodem do domu většinou nemají. No jo no. Na druhou stranu, s jistým potěšením, i když se určitě ozve řada čtenářů, kteří to vidí jinak, musím konstatovat, že se obvyklá rada ve smyslu „uříznout si stromek někde v lese“ moc v online reakcích nyní neobjevovala. Možná to ještě přijde. Přičítám to ale únavě lidí z neustálého oznamování, co všechno bude nejen na Vánoce dražší. Tak snad to i přes cenovou skepsi lidem s neřezáním stromků v lese vydrží.

Ale vážně. Nemá asi cenu vypočítávat důvody, proč i vánoční jehličnany a jejich plastové či jiné náhražky zdražují. Jenom pro jistotu ‒ stačí připomenout tři položky, které v letošním roce výrazně podražily: energie, hnojiva a doprava. Možná i kvůli tomu se v letošním roce výrazně změní statistiky o prodaných kusech vánočních stromků. Možná také letos zmizí tradiční otázka, proč jsou v prodeji, veřejností také často označované jako košťátka, ne vysoce kvalitní stromky, jaké se dají třeba vidět v Německu nebo Francii.

Na to si, milí čtenáři, asi dokážeme odpovědět sami. Je to proto, že ve jmenovaných zemích jsou zákazníci i přes podobné ekonomické problémy jako u nás, ochotni za kvalitu připlatit. Sami přece víme, že i před inflačními potížemi a všeobecným zdražováním, či covidovou pandemií, jsme nejčastěji nakupovali během slev supermarketů a nejrůznějších prodejců. Pak se nesmíme divit, že ani vánoční stromečky nejsou možná pro někoho tak „pěkné“ jako u zákazníků jinde v Evropě. Jak se říká, nikde nedostanete nic zadarmo. A řeči o tom, že tohle neplatí v nějaké vymyšlené beztřídní společnosti, jsou jen utopistické žvásty. Platí totiž, že když čeští zákazníci chtějí nakupovat hlavně levně, dostanou jen levné zboží. 

Možná si řeknete, tak ať třeba vláda zařídí, abychom nebyli odpadištěm Evropy, podobně jako to bylo u potravin a spotřebního zboží (ale upřímně ‒ máte za to, že se něco výrazně změnilo, když máte pocit, že „všichni“, bez ohledu na dnešní okolnosti, nakupují jen ve slevách?). Nařídit, ať se prodávají nejkvalitnější věci za nízké ceny, to by se určitě veřejnosti líbilo. Jenže tak to bohužel nefunguje. Tak až půjdete pro stromek k prodejci a budete chtít ten nejkvalitnější, nezapomeňte na to, co říkají odborníci. Totiž, že si ho musíte prohlédnout, jestli není seschlý, poničený či pomačkaný. Ale kvalitní stromek prý stoprocentně poznáte až potom, co ho doma rozbalíte a usadíte v teple. Ten opravdu top bude prý totiž nejen nádherně vonět, ale ani nezačne třeba do týdne opadávat. Tak ať i o Vánocích platí, že Ať mír dál zůstává nejen s touto krajinou.