Co přinesla jednání v Bílém domě? Trump se ukázal v úplně novém světle

Jedním z hlavních témat bylo uspořádání schůzky mezi Putinem a Zelenským, která by se mohla odehrát poprvé od začátku ruské invaze. Po aljašském summitu Trump na své sociální síti Truth Social oznámil, že telefonicky hovořil s Putinem a domlouvá uspořádání bilaterálního jednání. Po něm by pak mělo následovat trilateralní setkání, kde by se k oběma prezidentům připojil i on sám.

Záznamy z jednání v Bílém domě, které zachytily mikrofony, odhalily útržky Trumpova rozhovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Z nich vyplynulo, že si Trump myslí, že se Putin "chce domluvit, chce se dohodnout kvůli mně". Zelenskyj se snažil o takové setkání dlouhodobě. A to proto, aby dokázal, že Rusko nemá vážný zájem o mír, jelikož Kreml takové jednání doposud odmítal.

Ruský poradce Jurij Ušakov sice ve svém prohlášení hovořil neurčitě, nicméně připustil, že stojí za to "prozkoumat možnost zvýšení úrovně zástupců" z ruské a ukrajinské delegace. I když se zdá, že se jednání skutečně posouvají kupředu, stále zůstává otázkou, jak by se dalo dosáhnout přímého setkání dvou znepřátelených stran. To by totiž znamenalo poprvé od začátku války usednout za jeden stůl.

Zatímco Ukrajina a Evropa trvají na tom, že příměří je nezbytným předpokladem pro další rozhovory, Trump se naopak od požadavku na zastavení bojů odchýlil. Uvedl, že mírová dohoda může být vyjednána i během pokračujícího konfliktu. Proti tomuto přístupu se nicméně ohradili evropští lídři. Nejtvrdší postoj zaujal německý kancléř Friedrich Merz. Ten uvedl, že si nedokáže představit, že by se jakákoliv další jednání konala bez příměří. Merz dodal, že na Rusko je potřeba vyvinout tlak, aby bylo příměří dosaženo.

Dále bylo hlavním tématem i otázka bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, kde se Trump ukázal v novém světle. Ujistil, že Spojené státy pomohou s garancemi, a dokonce nevyloučil možnost přítomnosti amerických vojáků na ukrajinském území. Tuto myšlenku označil za rozhodující a dodal, že by mohly být součástí jakékoli budoucí mírové dohody. Uvedl také, že Putin údajně během jednání na Aljašce souhlasil s tím, že součástí mírové dohody by měly být i garance.

Zelenskyj posléze na tiskové konferenci prohlásil, že součástí garancí bude dohoda o dodávkách zbraní v hodnotě 90 miliard dolarů. Ty by zahrnovaly vybavení, které Ukrajina momentálně nemá, včetně leteckých a protiraketových systémů. Dodal také, že USA nakoupí ukrajinské drony, což Kyjevu pomůže financovat jejich vlastní výrobu. Zelenskyj je přesvědčen, že se otázka bezpečnostních záruk vyřeší během deseti dnů.

Ukrajinský prezident se na tomto setkání choval zcela odlišně než při své předchozí návštěvě Bílého domu. V minulosti jej totiž kritizoval viceprezident JD Vance za to, že dostatečně neděkuje za americkou podporu. Tentokrát naopak Zelenskyj nešetřil slovy vděčnosti a přišel v tmavém obleku namísto své tradiční vojenské uniformy. Trump, který jej dříve kvůli uniformě napomenul, tentokrát prohlásil, že je „dnes oblečený".

Zelenskyj se pokusil o sblížení i na osobní úrovni, když Trumpovi předal dopis, který mu poslala jeho žena pro první dámu Melanii Trumpovou. I evropští lídři nezůstali pozadu a lichotili Trumpovi. Generální tajemník NATO Mark Rutte jej pochválil za jeho vedení, zatímco italská premiérka Giorgia Meloniová prohlásila, že díky Trumpovým snahám se v přístupu Ruska k míru něco změnilo.