Ještě není vyhráno. Rusku se do jednání se Zelenským nechce, pro Putina by znamenaly prohru

„Byla projednána myšlenka, že by bylo vhodné prozkoumat možnost zvýšení úrovně zástupců ruské a ukrajinské strany,“ uvedl poradce Kremlu Jurij Ušakov podle americké stanice CNN. Tato formulace přitom ponechává značný prostor pro interpretaci – namísto jednoznačného oznámení summitu mezi hlavami států jde spíše o indikaci posunu v diplomatickém procesu, jehož konkrétní podoba zůstává nejasná.

Diplomatická jednání mezi znepřátelenými stranami se obvykle odehrávají ve více fázích a na různých úrovních. Nejvyšší patří přímému setkání lídrů, ale než k němu dojde, bývá zvykem absolvovat několik kol přípravných rozhovorů. Ušakovova zmínka o „zvýšení úrovně“ tak může odkazovat například na jednání mezi ministry zahraničí nebo na konzultace mezi velvyslanci v relevantních zemích. Takový krok může být předstupněm k vrcholové schůzce – ale rozhodně ji ještě neznamená.

K větší zdrženlivosti vyzývá i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. „Neodmítáme žádnou formu spolupráce – ani bilaterální, ani trilaterální. Jakékoli kontakty na nejvyšší úrovni musí být připraveny s maximální pečlivostí,“ vysvětlil. Lavrovův postoj potvrzuje, že i přes určitou otevřenost k jednání je v Moskvě patrná snaha o zachování kontroly nad procesem a o pečlivé načasování případných kroků.

Zároveň nelze pominout, že pro Vladimira Putina by osobní setkání se Zelenským mohlo představovat vážné reputační riziko. Podle Orysie Lutsevičové, ředitelky programu Chatham House pro Rusko a Eurasii, by pro ruského prezidenta takové jednání znamenalo symbolickou prohru. „Putin bude muset přijmout neúspěch jednání s prezidentem, kterého považuje za vtip z neexistující země. Znamenalo by to obrovský obrat v tónu, který by bylo těžké vysvětlit ruskému lidu. Putin tak vymyl Rusům mozky ve státní televizi, že Zelenskyj je nacista, že Ukrajina je loutkový stát Západu, že Zelenskyj je nelegitimní, tak proč s ním najednou mluví?“ shrnula expertka.

Není bez významu, že v ruském veřejném prostoru – zejména v rétorice státní televize a oficiálních zástupců Kremlu – je Zelenského jméno vyslovováno jen zřídka. Mnohem častěji je nahrazováno přezdívkami s hanlivým podtextem, přičemž se preferují označení jako „kyjevský režim“ nebo „nacistický režim“. Ukrajina jako taková je v těchto narativech představována jako „nedílná součást ruské historie, kultury a duchovního prostoru“, a její samostatnost je označována za „historickou chybu“.

Tato ideologická konstrukce výrazně komplikuje jakýkoli skutečný posun směrem k otevřenému dialogu mezi oběma prezidenty. A pokud se takový krok má vůbec uskutečnit, bude muset být z ruské strany pečlivě zarámován jako taktické gesto, nikoliv výraz kapitulace.

Výraznou roli v aktuálním diplomatickém dění sehrává také americký prezident Donald Trump, který se stylizuje do pozice hlavního zprostředkovatele mírových jednání. Po setkání s prezidentem Zelenským a několika evropskými lídry v Bílém domě oznámil, že telefonicky kontaktoval Vladimira Putina a zahájil přípravy summitu mezi ukrajinským a ruským prezidentem, jak informoval server Newsweek. 

Zatímco konkrétní datum a místo setkání zůstávají nejasné, Trump uvedl, že následně plánuje uspořádat i trilaterální jednání, kterého by se účastnil společně s oběma lídry. Koordinací je pověřena skupina nejbližších spolupracovníků včetně viceprezidenta JD Vance, ministra zahraničí Marca Rubia a zvláštního vyslance Steva Witkoffa

Ačkoliv Bílý dům projekt prezentuje jako konstruktivní iniciativu, část evropských diplomatů varuje před rizikem, že se Ukrajina ocitne na okraji rozhodovacích procesů. Pokud by jednání stagnovala, může Trump podle expertů přistoupit k nátlaku na Moskvu – zatím se však vyhýbá novým sankcím a sází na osobní diplomacii.