Český velvyslanec v Kyjevě musel kvůli 28. říjnu na kobereček

Český velvyslanec na Ukrajině Radek Matula musel v Kyjevě vysvětlovat přítomnost prokremelských Tatarů na Pražském hradě 28. října při oslavách státního svátku. Napsal to dnes server listu Deník N, jehož informaci ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. Ukrajinská prokuratura mezitím podle ukrajinské státní tiskové agentury Ukrinform nařídila tajné službě SBU, aby zjistila, kteří krymskotatarští představitelé "nezákonně navštívili Českou republiku".

Deník N napsal, že Matula byl pozván na ukrajinské ministerstvo zahraničí, aby "podal vysvětlení ohledně účasti zástupců organizace Kyrym birligi (Krymská jednota) na recepci u příležitosti Dne vzniku samostatného Československa na Pražském hradě".

"Ukrajinská strana se ohradila proti pozvání zmíněných osob na recepci pořádanou k příležitosti oslav státního svátku České republiky tím, že si předvolala českého velvyslance v Kyjevě. Velvyslanec Radek Matula v Kyjevě ujistil ukrajinskou stranu o tom, že tato záležitost nemá žádný vztah k zahraniční politice České republiky," sdělil ČTK mluvčí Černínského paláce Robert Řehák.

"Na podpoře územní celistvosti Ukrajiny se shodli (čeští) ústavní činitelé na poslední společné schůzi a na pozici České republiky k anexi Krymu se nic nemění," dodal mluvčí české diplomacie.

Věcí se mezitím podle agentury Ukrinform na pokyn prokuratury krymské autonomní republiky (ARK), působící v rámci ukrajinské justice, začala zabývat ukrajinská bezpečnostní služba SBU. Podle sdělení mluvčí (ukrajinské) krymské prokuratury na facebooku Kateryny Didenkové má SBU AKR za úkol zjistit osoby, které "nezákonně vyjely z Krymského poloostrova do České republiky".

"Kolaboranti se opětovně pokusili legitimizovat okupaci poloostrova, jenom zapomněli mluvit o faktech politického útlaku, o četných únosech, vraždách a pronásledování za náboženské názory a společenské aktivity na Krymu," napsala Didenková.

Problém vyvstal, když prokremelští krymskotatarští aktivisté pozvaní na Hrad prezidentem Milošem Zemanem následně napsali na facebooku, že Zeman uznal Ruskem obsazený ukrajinský poloostrov Krym za součást Ruska. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček nejprve toto tvrzení na dotaz serveru Deník N nepopřel, ČTK ale následně sdělil, že Zeman nadále považuje anexi Krymu za protiprávní.

Ukrajinské velvyslanectví v Praze na svých webových stránkách ve středu zveřejnilo prohlášení, které pozvání krymských Tatarů na Hrad označuje za "další provokaci, jejímž cílem je legitimizace nezákonného pokusu Ruska o anexi suverénního území Ukrajiny a snaha poškodit ukrajinsko-české vztahy".

Související

Více souvisejících

Ukrajina Kyjev velvyslanectví velvyslanectví ČR

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy