Nový "koncert velmocí"? Putinovy vize se nesetkají s pochopením, míní profesor

NÁZOR - Ruský prezident Vladimir Putin nepřednesl na zasedání Valného shromáždění OSN projev, jaký si představoval. Tvrdí to politolog Nikolas Gvosdev v komentáři pro server National Interest. Profesor z U.S. Naval War College poukazuje, že šéf Kremlu nebyl na zasedání ani fyzicky přítomen.

Dozvuk Putinových ambicí

Situace ani zdaleka neodpovídá Putinem proklamovaným plánům, že rok 2020 bude vítězným milníkem pro Rusko, které si připomíná pětasedmdesátileté výročí své role v porážce nacistické hrozby a nastolení poválečného mezinárodního systému, deklaruje autor komentáře. Dodává, že Putinova účast na Valném shromáždění měla přimět přestavitele zbylých čtyř stálých členů Rady bezpečnosti OSN uspořádat světový summit.

"Tyto plány zvrátila koronavirová pandemie, ale dozvuky těchto ambicí zůstaly v textu, který Putin přednesl z Kremlu," píše Gvosdev. Projev považuje za důležitý pro pochopení uvažování ruského prezidenta, jeho vnímání globálního systému a role, kterou by v něm Rusko mělo hrát v nadcházejícím desetiletí.   

Putinův projev byl také implicitním varováním pro Spojené státy, domnívá se profesor. Upozorňuje, že ruský vládce vždy vyzdvihoval svou touhu řídit světové záležitosti prostřednictvím "koncertu velmocí" a nyní zopakoval svou vizi, že fórem pro realizaci tohoto konceptu by měla být OSN a její Rada bezpečnosti.

"Pomůže to zabránit jednostranným akcím, které mohou vyústit v přímou vojenskou konfrontaci mezi velkými státy, a poskytne příležitost k nalezení kompromisu či alespoň vyvarování se řešením, která jsou zcela nepřijatelná pro ostatní," cituje Gvosdev z Putinova projevu.

Mimo OSN a její Rady bezpečnosti, vyzdvihoval ruský prezident také skupinu G20, které momentálně předsedá Saúdská Arábie a její korunní princ Mohamed bin Salmán, který občas s Moskvou spolupracuje při regulaci světových cen energií, poukazuje politolog. Za důležité považuje to, že obě skupiny, které by podle Putina měly řídit mezinárodní záležitosti, zahrnují Rusko a zároveň v nich nemohou agendu a řešení určovat výhradně Spojené státy.  

Ještě překvapivější je podle profesora ale Putinovo implicitní doporučení, aby se Evropa a mocnosti globálního Jihu vyhnuly zatažení do začínající studené války mezi Pekingem a Washingtonem.  

Nový blok nezúčastněných

Putinův návrh vytvoření bezpečných koridorů bez sankcí a jím oživené myšlenky silnějšího euroasijského partnerství či kontroly kybernetického boje a dalších podvratných akcí, které mohou narušil mezinárodní obchod a prosperitu (čímž jsou míněny i americké sankce), mají pasovat Rusko do faktické vůdčí  role nového bloku nezúčastněných států, které se nechtějí ocitnout před nucenou volbou mezi Washingtonem a Pekingem, mezi podvolením se americkým, nebo čínským zájmům, míní Gvosdev.  

"Tento (Putinův) projev sleduje pozorovatelný vzorec, jakým Rusko diplomaticky využívá svou údajnou vakcínu proti koronaviru Sputnik-V (kterou Putin konkrétně zmínil) k oslovení skupiny středních mocností balancujících mezi Východem a Západem," píše autor komentáře. Ruský prezident podle něj doufá, že rostoucí pozice protičínských jestřábů napříč americkým politickým spektrem vyvolá obavy spojenců Washingtonu z možného zatažení do americko-čínské studené války.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tyto státy by se dle Putinových představ mohly přiklonit k ruským návrhům a v důsledku toho pomoci zachovat ruskou ekonomickou sílu, která by byla ušetřena tlaku amerických sankcí, nastiňuje Gvosdev. Dodává, že pokud by nová americká administrativa neprojevovala ochotu jednat a domluvit se s Moskvou, včetně zásadní otázky přijetí ruského pojetí "suverénní demokracie", Kreml by za uvedené situace mohl svými kroky americkou strategii znepříjemnit a jednat méně v souladu s americkými zájmy.

Putin pochopitelně pronášel podobna stanoviska již v minulosti, aniž by našel zapálené posluchače, vyzdvihuje profesor. Podotýká, že současný americký prezident Donald Trump, jeho vyzyvatel Joe Biden, ani čínský prezident Si Ťin-pching zjevně nemají zájem přejít ke skutečnému "koncertu velmocí".

Evropští politici jsou navíc natolik zděšeni ruskými a čínskými akcemi z uplynulého roku, že zřejmě raději posílí vazbu na "demokratické společenství", než aby se přidali k Moskvě ve snaze nastolit rovnováhu mezi Washingtonem a Pekingem, míní politolog. Dodává, že se brzy ukáže zda Putinovy návrhy získají nějakou odezvu, nejpozději na summitu G20, který má v listopadu proběhnout v Saúdské Arábii.

Související

Petr Pavel, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropským vyjednavačem pro jednání s Putinem by se mohl stát Petr Pavel

Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu THe Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Bílý dům, Washington D.C., USA

Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec

Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.

Více souvisejících

Rusko ,  Vladimír Putin ,  USA (Spojené státy americké) ,  Čína ,  OSN

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

včera

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

včera

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

včera

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

včera

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

včera

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

včera

Donald Trump

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

včera

raketový systém Patriot

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.

včera

Palestina

Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?

Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.

včera

včera

Izrael, ilustrační foto

V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua

V Izraeli byly v úterý ráno otevřeny volební místnosti v rámci jedněch z nejvýznamnějších voleb v historii země. Voliči opět řeší známou otázku, zda by měl v úřadě setrvat dosavadní premiér Benjamin Netanjahu. Tyto volby jsou prvním celostátním hlasováním od teroristického útoku Hamasu z 7. října 2023. Současné hlasování tak představuje pro mnoho občanů první příležitost k vyjádření postojů vůči dosavadnímu vedení.

včera

26. října 2026 21:59

26. října 2026 21:05

Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana

Česko vstoupilo do týdne, v němž si připomene vznik samostatného československého státu v říjnu 1918. Zraky lidí budou ve středy upřeny i na Pražský hrad, kde se prezident Petr Pavel chystá předávat státní vyznamenání. Může dát i na doporučení členů obou parlamentních komor. Poslanci a senátoři také letos navrhli mnoho zajímavých jmen. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy