Moskva znovu slibuje klid zbraní, na Ukrajinu ale posílá svou gardu

Rusko do oblasti svého působení na Ukrajině posílá stále více jednotek vnitřní bezpečnosti, hlavně ruskou národní gardu. Jejich činnost má přitom pacifikační charakter, upozorňuje polské Centrum východních studií (OSW). To je státní středisko, které se zabývá monitorováním a analýzou situace především v polském sousedství.

"Agresor usiluje o zvětšení civilních ztrát a prohloubení humanitární krize. Cílem je zastrašit a zlomit odpor společnosti, ale reakce je často opačná, než je zamýšleno: mezi obyvateli narůstá hněv a nenávist proti okupantům. Nabídku odejít na území Ruska a Běloruska mohou místní obyvatelé odmítnout. Vláda v Kyjevě uznala nabídku evakuace ukrajinských občanů na území obou států-agresorů za nepřípustnou," cituje z analýzy televize TVN 24.

Autoři k průběhu ruské invaze píší, že operace na levobřežní Ukrajině - tedy na východ od Dněpru - svědčí o tom, že ukrajinská armáda tam přišla o iniciativu na strategické i operační úrovni.

Jednotky, které si zachovaly bojeschopnost, vytvářejí obranné pozice kolem velkých měst. Jediné význačnější území levobřežní Ukrajiny, které ještě nezasáhly pozemní operace agresora, představuje západní část Poltavské oblasti a východní část Dnipropetrovské oblasti, upozorňuje analýza.

Otevřenou otázku podle ní představuje odolnost další obranné linie, vytvořené ustupujícími ukrajinskými silami před řekou Dněpr, zvláště když v tomto prostoru nepřítel vede ofenzivu ve dvou směrech - na město Dnipro a na Kanivskou vodní elektrárnu - a síly obou stran zůstávají v dotyku. Postup ruských jednotek umožnilo prolomení obrany na Donbasu, která v prvních dnech invaze byla rozhodně nejodolnější, míní autoři.

Na Donbasu sice i teď boje pokračují, ale mají dočasný charakter a ukrajinské síly jsou v defenzivě. Ve výsledku stále častěji přecházejí k partyzánskému působení a do operačního prostoru vysílají Rusové stále více jednotek vnitřní bezpečnosti, hlavně ruskou národní gardu. Jejich činnost má pacifikační charakter.

Na rozdíl od počátečního období agrese Rusko zintenzivnilo činnost letectva, čímž dosáhlo nadvlády ve vzduchu. Ukrajinské oddíly nadále čelí leteckým útokům na úrovni protiletecké obrany vojsk a opevněných oblastí, ale už nemají sil, aby účinně čelily jiným úderům ze vzduchu než útokům z nízkých výšek, prováděných hlavně vrtulníky či bitevními letouny. Ukrajina je ale naprosto bezbranná proti takovým úderům, jaký postihl letiště ve Vinnycji.

To, že Rusko nasadilo do boje strategický bombardér, je nutné vnímat především jako demonstraci síly. Je otevřenou otázkou, proč ruské letectvo nevyužilo svůj potenciál ke zničení celé letištní infrastruktury Ukrajiny hned v prvních minutách agrese, a tím nezabránilo ukrajinskému letectvu v nasazení po dobu více než týdne bojů. Poslední velké ukrajinské vojenské letiště ve Starokosťantynivu Rusové bombardovali až 6. března, upozornila polská analýza. Dodává přitom, že "ruská strana se stále tváří, že je připravena vytvořit humanitární koridory, ale dohody o evakuaci obyvatelstva nedodržuje".

Moskva přesto znovu slibuje klid zbraní a humanitární koridory

Rusko plánuje zavést humanitární koridory z několika ukrajinských měst od úterního dopoledne, odkdy má platit klid zbraní, uvedla dnes ruská média s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.

"Ruská strana vyhlašuje klid zbraní a je připravena zajistit humanitární koridory na Ukrajině od 8. března od 10:00 moskevského času (08:00 SEČ)," napsala agentura TASS. Dodala, že Rusko je připraveno otevřít humanitární koridory z Kyjeva a dále z měst Černihiv, Sumy, Charkov a Mariupol.

Tato města byla v poslední době terčem ruského bombardování a ostřelování. Předchozí přísliby humanitárních koridorů, kterými by mohlo odejít civilní obyvatelstvo do bezpečí, se nesplnily.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy