Putin nařídil zvýšit početní stav ruské armády na 2,04 milionu mužů

ČTK

ČTK

25. srpna 2022 16:06

Ruská armáda, ilustrační fotografie
Ruská armáda, ilustrační fotografie Foto: web Ministerstva obrany RF

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zvýšit početní stav ruské armády ze současných zhruba 1,9 milionu na 2,04 milionu mužů, informuje agentura RIA Novosti s odkazem na zveřejněné nařízení, které vstoupí v účinnost na začátku příštího roku. Rusko už půl roku vede válku na Ukrajině a podle zahraničních expertů se potýká s nedostatkem vojáků.

Podle zveřejněného dokumentu se má početní stav armády včetně vojenského personálu zvýšit na 2,039.758 mužů. Z toho má být 1,150.628 příslušníků aktivního vojenského personálu. Předchozí Putinovo nařízení z roku 2017 stanovilo početní stav ozbrojených sil na 1,902.758 mužů včetně 1,013.628 členů aktivního vojenského personálu. Dnes zveřejněné nařízení nepřibližuje, jakým způsobem má být posílení armády dosaženo, pověřuje ale vládu, aby ministerstvu obrany vyčlenila z rozpočtu odpovídající finance.

Podle údajů Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) mělo Rusko na začátku tohoto roku k dispozici 900.000 příslušníků aktivního vojenského personálu a asi dva miliony rezervistů, kteří sloužili v armádě v posledních pěti letech, uvedla agentura Reuters.

Moskva o svých celkových ztrátách na Ukrajině mlčí. Naposledy v březnu informovala, že o život přišlo 1351 ruských vojáků. Podle odhadů západních odborníků by počet padlých vojáků na ruské straně mohl být až desetkrát vyšší než naposledy přiznané číslo. Kyjev pak udává, že ruské síly přišly od začátku války 24. února o 45.000 vojáků.

O svých ztrátách neinformuje pravidelně ani Ukrajina. Tento týden ale náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj oznámil, že ve válce s Ruskem padlo téměř 9000 ukrajinských vojáků.

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Související

Rusko, Kreml

Moskva selhala. Mohutný ukrajinský útok rezonuje Ruskem, nespokojenost lidí roste

Mohutné exploze v ruské metropoli musely proniknout i do toho nejvíce izolovaného bunkru. Ruský prezident Vladimir Putin čelí dlouhodobě obviněním, že se zcela odstřihl od reality své upadající invaze na Ukrajinu. Čtvrteční děsivé záběry z moskevského horizontu však znamenají moment, kdy ani ta nejsilnější vrstva izolace kolem šéfa Kremlu nedokáže utlumit zvuky opakovaných výbuchů. Ty nastaly pouhých šestnáct kilometrů od něj a zanechaly po sobě zničené rafinérie, ze kterých stoupal hustý černý dým přímo nad hlavní město.
Volodymyr Zelenskyj

Fatální chyba. Diplomat řekl, proč se Zelenskyj nesmí setkat s Putinem v Moskvě

Cesta do Moskvy na setkání s Vladimirem Putinem by pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byla fatální chybou. V rozhovoru pro deník Kyiv Post to uvedl bývalý velvyslanec USA na Ukrajině Steven Pifer. Reagoval tak na situaci, kdy Zelenskyj vyjádřil ochotu jednat na neutrální půdě, zatímco Putin trvá na tom, že případná schůzka se musí uskutečnit v hlavním městě Ruské federace. Podle Pifera si ukrajinský prezident toto riziko velmi dobře uvědomuje. Dodal také, že v současné době nic nenasvědčuje tomu, že by byl Kreml připraven o ukončení války skutečně seriózně vyjednávat.

Více souvisejících

Vladimír Putin ,  Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 2 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 7 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 9 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

včera

Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy