Rusko a Maďarsko podepsaly energetickou dohodu, Ukrajina ji odsoudila

K podpisu smlouvy přicestoval do Budapešti šéf Gazpromu Alexej Miller. Dohoda vstoupí v platnost k 1. říjnu - do Maďarska díky ní bude proudit 3,5 miliardy kubíků zemního plynu přes Srbsko a miliarda kubíků z Rakouska.

Kyjev se pokusům Ruska využít energii jako politickou zbraň proti Ukrajině a Evropě brání. Ostře kritizoval už výstavbu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa, který obchází Ukrajinu jako tranzitní zemi.

"Považujeme to za čistě politické, ekonomicky nerozumné rozhodnutí přijaté ve prospěch Kremlu a na úkor národních zájmů Ukrajiny a ukrajinsko-maďarských vztahů,“ stojí v dnešním prohlášení ukrajinského ministerstva zahraničí.

Maďarsko se spoléhalo na Rusko u většiny plynu, který dováželo plynovodem přes Ukrajinu. V posledních letech ale země dodávky plynu diverzifikovala, otevřela například přeshraniční propojovací potrubí s většinou svých sousedů a přes terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Chorvatsku si zajistila dodávky od britsko-nizozemské společnosti Royal Dutch Shell.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó koncem srpna uvedl, že smlouva se uzavře na 15 let. Cenu dodávek tehdy nesdělil, uvedl ale, že bude příznivější než ta dosavadní.

Podpis maďarsko-ruské energetické smlouvy přichází v době, kdy ceny zemního plynu v Evropě trhají ještě před začátkem zimní topné sezóny rekordy. Evropské státy jsou na zemním plynu závislé více než kdy jindy kvůli snahám opustit uhlí a zvýšit využití čistějších zdrojů energie. Používají ho k vytápění domácností a dodává elektřinu průmyslu.