Rusko i Ukrajiny zveřejnily další čísla o ztrátách nepřítele

Kyjev údaje o ztrátách svých ozbrojených sil neuvádí a zdrženlivá je v tomto ohledu i Moskva. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však ve čtvrtek v rozhovoru se stanicí Sky News připustil, že Rusko na Ukrajině utrpělo značné ztráty, i když Moskva zatím koncem března potvrdila jen 1351 padlých vojáků.

Obě bojující strany dnes přinesly další aktualizované přehledy ztrát protivníka zahrnující údajné stovky zničených tanků a dalších obrněných vozidel, letadel a raket a raketových systémů. Nicméně tyto informace není možné nezávisle ověřit.

Ruská armáda se dnes mimo jiné pochlubila úderem bojových vrtulníků Ka-52, které zničily ukrajinskou vojenskou kolonu. Zpráva ale neobsahuje žádné upřesnění, kdy a kde se takový útok měl uskutečnit. Dalším úspěchem je podle Moskvy dnešní vyřazení odpalovacího zařízení systému protivzdušné obrany S-300 na vojenském letišti Čuhujiv v Charkovské oblasti a zničení základny praporu Dněpr v obci Zvonecke v Dněpropetrovské oblasti, kam údajně dorazily posily zahraničních žoldnéřů.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.