Rusové obsadili radnici v ovládnutém ukrajinském Chersonu, uvedl starosta

"Dnes večer do budovy chersonské městské rady dorazili ozbrojení (Rusové), sebrali klíče a vyměnili naši ostrahu za svoji," napsal starosta.

Ukrajinská armáda a ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová dříve varovaly, že se Rusové chystají v Chersonu uspořádat referendum o vzniku nové odštěpenecké republiky po vzoru dvou proruských separatistických útvarů na východě země - Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Podle dřívější zprávy agentury Ukrinform Rusové v Chersonské oblasti blokují koridory pro dodávky potravin a léků a evakuaci a unášejí aktivisty a regionální politiky a poslance.

Podle zpravodajského serveru Ukrajinska pravda už nad budovou městské rady nevisí ukrajinská vlajka. Vojáci se také podle informací serveru snažili zjistit, kdy obvykle na radnici začínají úřední hodiny. Starosta a další pracovníci radnice dostali možnost z budovy odejít.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.