Rusové ostřelovali kulturní dům s civilisty na východě Ukrajiny, tvrdí Kyjev

Při ostřelování města Čuhujiv jihovýchodně od Charkova utrpěli zranění dva lidé a další jsou možná ještě pod troskami zřícených budov, uvedl na sociálních sítích zástupce šéfa policie Charkovské oblasti Serhij Bolvinov. Raketový útok v Čuhujivu podle něj zasáhl mimo jiné kulturní dům, pod nímž se před ostřelováním skrývali civilisté.

Záchranáři zpod trosek zničeného kulturního domu v Čuhujivu vyprostili už tři osoby, uvedl podle ruskojazyčné verze BBC šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Upřesnil, že v krytu pod budovou se ale schovávalo víc lidí a záchranné složky proto pokračují v odklízení sutin. Podle Bolvinova Rusové ve městě zasáhli také školu, kde v té době ale nikdo nebyl. K ostřelování Čuhujivu ruská vojska podle prvních informací použila protiletadlové systémy S-300, které se obvykle se používají k ničení vzdušných cílů, doplnil Bolvinov.

Ruské síly v noci na dnešek ostřelovaly také tři okresy Dněpropetrovské oblasti. Lehké zranění nohy tam utrpěla dívka narozená v roce 2011, sdělil podle agentury Unian šéf tamní oblastní rady Mykola Lukašuk.

Výbuchy se dnes v noci opět ozývaly i v Mykolajivu a Charkově. Zprávy o explozích v Mykolajivu se objevily před třetí hodinou ranní, poté byl ve městě a regionu vyhlášen letecký poplach. Podle šéfa Mykolajivské oblasti Vitalije Kima jsou zatím informace o tom, že rakety dopadly na pole na území vesnic poblíž Mykolajivu, napsala agentura Unian. Po třetí ráno se ozvaly výbuchy také v Charkově. Za 15 minut leteckého poplachu bylo podle veřejnosti slyšet nejméně 20 výbuchů.

Americký Institut pro studium války (ISW) ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině uvedl, že ukrajinští činitelé čím dál tím častěji přiznávají protiofenzivu svých sil v Chersonské oblasti.

Už 23. července ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že ukrajinské síly postupují v Chersonské oblasti "krok za krokem". Z jeho prohlášení nebylo jasné, zda hovoří o malém, postupném postupu ukrajinských sil, anebo o širší protiofenzivě, dodal ISW.

Ukrajinské jižní operační velení 24. července oznámilo, že ukrajinské síly ostřelují dopravní infrastrukturu v Chersonské oblasti, aby ztížily manévrování ruských sil a jejich logistickou podporu. Tato aktivita odpovídá protiofenzivě, anebo přípravě na ni.

ISW také uvedl, že sílí poplach v informačním prostoru ruských nacionalistů kvůli vývoji války na Ukrajině. Do té přinesly zvrat především Spojenými státy dodané systémy HIMARS.

Moscow Calling, podle ISW středně velký ruský kanál na sociální síti Telegram, například napsal, že dříve poskytnuté západní zbraňové systémy, především ruční protitankové zbraně a drony, byly proti ruskému dělostřeleckému ostřelování užitečné jen velmi málo, ale systémy HIMARS pro ruské síly a jejich možnosti na Ukrajině vše změnily.

Nedávné ukrajinské údery na ruské sklady, komunikační uzly a týlové základny, mají zničující a potenciálně nevratný dopad na vývoj budoucích ruských ofenziv, dodal ISW.

Rusové tvrdí, že zničili sklad munice do raketometů HIMARS

Ruské síly údajně zničily v Chmelnycké oblasti na západní Ukrajině překladiště s municí do amerických raketometů HIMARS, uvedlo podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Ve zničeném skladu byla podle ministerstva také munice k americkým houfnicím M777. Ukrajinské ministerstvo obrany podle agentury Reuters vzápětí informovalo, že ukrajinským silám se právě pomocí raketometů HIMARS podařilo zničit 50 ruských skladů munice.

Tvrzení obou válčících stran o vzájemně způsobených ztrátách nelze v situaci pokračující války nezávisle ověřit.

"Vysoce přesnými zbraněmi dlouhého dosahu, odpálenými z moře, bylo v okolí obce Bohdanivci ve Chmelnycké oblasti zničeno překladiště s municí do salvových raketometů HIMARS, dodaných z USA, a granáty do amerických velkorážních houfnic M77," citovala agentura TASS mluvčího ruského ministerstva obrany Igora Konašenkova.

O amerických systémech HIMARS se hovoří jako o nástroji, který by mohl Ukrajině pomoci zvrátit vývoj bojů. Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj dříve uvedl, že systémy HIMARS Ukrajincům umožňují na ruské pozice útočit "s chirurgickou přesností". Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj americkému listu The Wall Street Journal nedávno řekl, že i díky těmto raketometům klesly ztráty v řadách ukrajinské armády. Podotkl ale, že Ukrajina jich má k dispozici zatím příliš málo na to, aby mohla ve válce s Ruskem dosáhnout obratu.

Americký ministr obrany Lloyd Austin minulý týden uvedl, že USA dodají Ukrajině čtyři další tyto raketové systémy, takže ukrajinské síly jich budou mít k dispozici celkem 16. Dohromady jich chtějí USA zatím poskytnout dvě děsítky.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU

Evropští bezpečnostní úředníci vyjadřují stále větší znepokojení nad tím, že by Ruská federace mohla v dohledné době rozšířit válečný konflikt i mimo území Ukrajiny. Podle zpravodajských informací má Moskva v úmyslu vyvolat novou vlnu eskalace, která by jí posloužila jako záminka pro vyhlášení další mobilizace vojsk a zároveň by vytvořila masivní tlak na Severoatlantickou alianci. Tyto obavy narůstají v kontextu probíhajícího jaderného cvičení v Bělorusku, stupňujících se hrozeb vůči pobaltským státům a obrovských lidských ztrát, které ruská armáda na bojišti denně zaznamenává, uvedl Wall Street Journal.

Více souvisejících

Ruská armáda válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj poslal Trumpovi naléhavý dopis

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zaslal naléhavý dopis americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států, ve kterém žádá o okamžité dodávky střel typu PAC-3 pro obranné systémy Patriot. Tato nejnovější žádost přichází bezprostředně po ničivých ruských raketových útocích z uplynulého víkendu, které zasáhly Kyjev. Nálety si vyžádaly několik lidských životů a více než devadesát zraněných, přičemž Moskva otevřeně hrozí další vlnou bombardování ukrajinského hlavního města.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU

Evropští bezpečnostní úředníci vyjadřují stále větší znepokojení nad tím, že by Ruská federace mohla v dohledné době rozšířit válečný konflikt i mimo území Ukrajiny. Podle zpravodajských informací má Moskva v úmyslu vyvolat novou vlnu eskalace, která by jí posloužila jako záminka pro vyhlášení další mobilizace vojsk a zároveň by vytvořila masivní tlak na Severoatlantickou alianci. Tyto obavy narůstají v kontextu probíhajícího jaderného cvičení v Bělorusku, stupňujících se hrozeb vůči pobaltským státům a obrovských lidských ztrát, které ruská armáda na bojišti denně zaznamenává, uvedl Wall Street Journal.

včera

Rusko, Kreml

Vyzbrojte zaměstnance, protivzdušnou obranu si zaplaťte. Rusko vyzvalo banky, aby se o bezpečnost staraly samy

Ruská federace přijala nový zákon, který umožňuje tamní centrální bance a dalším významným finančním institucím provozovat vlastní systémy protivzdušné obrany. Podle dokumentu, který zveřejnila dolní komora ruského parlamentu, mají tyto subjekty navíc legálně vyzbrojit své vlastní zaměstnance. Cílem tohoto opatření je poskytnout bankovnímu sektoru nástroje k odražení čím dán intenzivnějších útoků ukrajinských bezpilotních letounů, které míří na klíčové body ruské infrastruktury.

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí spaluje Evropu. Brutální připomínka klimatické krize, varuje OSN

Prudká vlna veder, která v těchto dnech sužuje rozsáhlé oblasti západní Evropy, představuje podle vyjádření Organizace spojených národů brutální připomínku neustále se stupňujících dopadů globální klimatické krize. Prohlášení přichází bezprostředně poté, co Francie a Velká Británie zaznamenaly ve dvou po sobě jdoucích dnech nové teplotní rekordy pro měsíc květen. Neobvykle brzký příchod takto extrémního počasí vyvolal vážné obavy mezi meteorology i politickými představiteli, kteří upozorňují na rostoucí rizika spojená s přehříváním planety.

včera

Donald Trump

Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován

Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), představuje nejnovější příklad snahy jeho druhé vlády omezit kontrolní mechanismy prezidentské moci. Tento krok má Trumpovi a jeho spojencům zajistit ochranu před budoucím vyšetřováním ze strany kongresových Demokratů či budoucích vlád. Podle právních expertů a bývalých vládních právníků oslovených CNN Trump systematicky odbourává transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, napadá rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své loajální příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO

Východ Demokratické republiky Kongo čelí katastrofálnímu střetu smrtícího onemocnění a probíhajícího válečného konfliktu. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že šíření viru ebola v provincii Ituri v současné době předstihuje reakci zdravotníků, k čemuž zásadně přispívají pokračující boje v regionu. Podle jeho vyjádření na sociální síti X nemohou zdravotnické týmy efektivně budovat důvěru v místních komunitách ani izolovat nemocné v situaci, kdy na oblast dopadají bomby. Šéf WHO má do země dorazit ve středu, aby osobně vedl proces zintenzivnění snah o potlačení nákazy.

včera

Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové úchvatné fotky

NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil podrobnosti o robotických modulech, skákajících dronech a vozidlech, které plánuje vyslat na Měsíc v rámci budování trvalé lunární základny. Mezi společnosti vybrané pro konstrukci těchto strojů patří i Blue Origin, vesmírná firma zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, dále společnosti Intuitive Machines a Astrobotic. Spojené státy usilují o to, aby američtí astronauti znovu stanuli na povrchu Měsíce ještě před koncem funkčního období prezidenta Donalda Trumpa v roce 2029.

včera

ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty

Léky, které bylo dosud možné získat výhradně v ordinacích specialistů, budou moci od 1. července předepisovat také praktičtí lékaři. Stovky tisíc pacientů s nemocným srdcem, ledvinami, cukrovkou či dalšími chronickými chorobami tak ušetří čas strávený objížděním odborných ambulancí. Nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která tuto úpravu navrhuje, se v současné době nachází ve fázi připomínkového řízení se zkrácenou sedmidenní lhůtou.

včera

včera

Evropská unie

EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce

Evropská unie v současné době intenzivně zvažuje obnovení diplomatických kontaktů s Moskvou ohledně konfliktu na Ukrajině. Tento krok přichází ve chvíli, kdy americké vyjednávací úsilí zcela uvízlo na mrtvém bodě a Rusko zároveň stupňuje své ničivé letecké údery. Celá záležitost se stane hlavním tématem neformálního setkání evropských ministrů zahraničí na Kypru. Samotná Ukrajina na Evropskou unii naléhá, aby pomohla vyjednat ukončení války, přičemž ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že Kyjev má velký zájem vnést do celého vyjednávacího procesu novou dynamiku.

včera

Rada míru

Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala

Oficiální finanční fond zřízený Světovou bankou pro Radu míru amerického prezidenta Donalda Trumpa neobdržel doposud žádné prostředky. Tento stav trvá navzdory tomu, že Spojené státy americké spolu s dalšími světovými lídry přislíbily na podporu této iniciativy celkovou částku ve výši 17 miliard dolarů. Informaci přinesl deník Financial Times s odvoláním na čtyři nezávislé zdroje, které jsou s celou záležitostí podrobně obeznámeny. Jeden z těchto zdrojů doslova potvrdil, že na zmíněný účet nebyl vložen ani jeden jediný dolar.

včera

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel

Česká muniční iniciativa, která v poslední době pomáhá válkou zmítané Ukrajině, má nový problém. Zmínil ho prezident Petr Pavel. Aniž by je jmenoval, přiznal, že peníze na munici pro Kyjev už neposkytuje několik zemí, které tak dříve činily. 

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli

Poté, co o úterním poledni dali Čechům šanci na lepší umístění Dánové tím, že svůj duel s Norskem poslali do prodloužení, žila naděje, že by skutečně z toho mohlo být konečné druhé místo ve skupině B pro český tým a tím pádem snadnější soupeř. A hlavně také možnost hrát čtvrtfinále ve Fribourgu a necestovat tak do Curychu. Ani jedno se nakonec bohužel nevyplnilo. A to i přesto, že Češi do duelu s obrovským favoritem vstoupili dobře. Po dvou třetinách dokonce vedli 2:1, ale v závěrečné třetí třetině se Kanaďanům povedlo otočit skóre. I když z toho nakonec byla prohra, dá se říct, že Češi odčinili předešlou ostudnou prohru s Norskem.

včera

včera

26. května 2026 21:58

26. května 2026 21:04

26. května 2026 19:57

26. května 2026 19:21

Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy

Církev prozradila, jaký bude další osud lebky svaté Zdislavy, která se v květnu na krátkou dobu ocitla v rukou zloděje. Vzácná relikvie má být vystavena pouze při sobotní pouti. Následně se vrátí do hrobu. Oznámil to pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy