Stoltenberg odsoudil pseudoreferenda a varoval Rusko před užitím jaderných zbraní

ČTK

ČTK

27. září 2022 19:36

Jens Stoltenberg
Jens Stoltenberg Foto: NATO

Hlasování, která Moskva provedla v okupovaných oblastech Ukrajiny, jsou flagrantním porušením mezinárodního práva. Uvedl to dnes na twitteru generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten šéfovi NATO za jeho postoj poděkoval. Generální tajemník Severoatlantické aliance dnes rovněž varoval, že použití jaderných zbraní by mělo by pro Rusko vážné důsledky.

"Právě jsem hovořil s prezidentem Zelenským a ujistil jsem ho, že spojenci v NATO jsou neochvějní ve své podpoře suverenity Ukrajiny a jejího práva na sebeobranu. Falešná referenda, která provádí Rusko, nemají žádnou legitimitu a jsou bezostyšným porušením mezinárodního práva. Tato území jsou ukrajinská," prohlásil Stoltenberg.

V Moskvou ovládaných a okupovaných částech Ukrajiny dnes skončila narychlo zorganizovaná hlasování o připojení k Rusku. Hlasovalo se v Ruskem okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských Doněcké lidé republice (DNR) a Luhanské lidové republice (LNR) na východě Ukrajiny.

O svém telefonním rozhovoru s šéfem NATO se na twitteru zmínil i prezident Zelenskyj. "Hovořil jsem s Generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, abych mu poděkoval za rázné odsouzení ruských ilegálních 'referend'. Hovořili jsme o současném vývoji na bojišti a o další podpoře členských států aliance ukrajinským ozbrojeným silám," napsal Zelenskyj.

Západní země ani ukrajinská vláda hlasování ani výsledek referend neuznávají, celá akce je podle nich propaganda a podvrh mající umožnit Moskvě anektovat násilně obsazená území.

Stoltenberg se dnes rovněž odsoudil ruská vyhrožování případným použitím jaderných zbraní na obranu "územní celistvosti". Podle šéfa aliance by to bylo nepřijatelné a mělo by to pro Rusko vážné důsledky.

"Jakékoli použití jaderných zbraní je naprosto nepřijatelné, zcela to změní povahu konfliktu a Rusko musí vědět, že jadernou válku nelze vyhrát a nesmí být nikdy vedena," prohlásil Stoltenberg podle agentury Reuters. "Když z Ruska znovu a znovu slyšíme ten způsob jaderné rétoriky, od prezidenta (Vladimira) Putina, je to něco, co musíme brát vážně - a proto jasně vzkazujeme, že to bude mít pro Rusko vážné důsledky," řekl šéf NATO.

Naposledy použitím jaderných zbraní vyhrožoval místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Rusko má podle něj právo je použít "v předem určených případech". Bývalý ruský prezident a premiér také zapochyboval, že by NATO zasáhlo, kdyby Rusko tyto zbraně použilo proti Ukrajině.

Aktualizováno před 18 minutami

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí

Související

NATO

NATO bude podle Stoltenberga podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba

Severoatlantická aliance bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba, ubezpečil dnes v Bukurešti šéf této organizace Jens Stoltenberg. Je důležité, aby ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině nezvítězil, řekl také po prvním dni jednání ministrů zahraničí NATO. Byla by to podle něj tragédie nejen pro Ukrajinu. Její ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes požádal o rychlejší dodávky zbraní a generátorů.

Více souvisejících

Jens Stoltenberg ,  Rusko

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Aktualizováno před 17 minutami

Jaderná elektrárna Dukovany

ČEZ obdržel tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Dnes o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

Aktualizováno před 18 minutami

Ukrajinská armáda

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. Moskva hlásí dobytí osady poblíž Bachmutu. V Chersonu při dnešním ruském ostřelování zahynula sedmdesátiletá žena, informoval dnes šéf chersonské oblasti Jaroslav Januševyč. 

Aktualizováno před 30 minutami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili státní rozpočet na rok 2023

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. 

Aktualizováno před 32 minutami

před 33 minutami

Aktualizováno před 41 minutami

Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Šojgu hovořil o rozvoji ruských jaderných sil, testování prý probíhá na Ukrajině

Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko se kromě toho chystá zdokonalit infrastrukturu pro své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení (RVSN), která chce vybavit novými raketovými komplexy, prohlásil na schůzi vedení ministerstva obrany Šojgu. Ministr ohlásil zvýšení obranných zakázek v příštím roce o 50 procent.

před 57 minutami

Energetický regulační úřad

ERÚ stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Aktualizováno před 59 minutami

před 1 hodinou

Christine Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, tvrdí Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, ale až nyní se podařilo zahájit jednání. Dnes to v projevu na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ministryně připomněla, že projekt v srpnu v Praze navrhl německý kancléř Olaf Scholz. Oznámila také, že do léta příštího roku SRN na svém území vycvičí na 5000 ukrajinských vojáků.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Nákupy, ilustrační fotografie

Konec obalů, které nelze recyklovat, a zálohy na PET a plechovky. Plán EK do roku 2030

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

před 1 hodinou

Velká Británie

Britská vláda oznámila další sankce proti Moskvě

Britská vláda dnes oznámila rozšíření sankčního režimu vůči Moskvě. Na seznam nově zařadila 22 ruských představitelů, kteří podle ní stojí za částečnou mobilizací stovek tisíc Rusů. Informovala o tom agentura Reuters.

před 1 hodinou

Vláda Petra Fialy

Vláda odmítla Babišův návrh jednokolových voleb do Senátu

K návrhu lídra opozičního hnutí ANO Andreje Babiše na zavedení jednokolových voleb do Senátu se koaliční vláda Petra Fialy (ODS) dnes postavila záporně. Vyplývá to z výsledků zasedání. Novela by podle vládního stanoviska nevedla k předpokládaným cílům, nezajistila by vyšší legitimitu zvolených senátorů a volební účast by bylo možné zvednout účinnějšími způsoby. Zásadní změně volebního systému by navíc podle kabinetu měla předcházet širší diskuse a odborné posouzení.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Česká pošta

Česká pošta zvedne zaměstnancům mzdy minimálně o 3,5 procenta

Vedení České pošty navrhlo odborům při kolektivním vyjednávání zvýšení mezd v příštím roce o 3,5 procenta. Bude to znamenat dodatečné náklady 227 milionů korun. Odbory požadují výraznější navýšení, a s vedením podniku se proto neshodly. ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vít Rakušan

Rakušan: Vláda schválila změnu úřednických míst, zruší jich 851

Vláda schválila změnu úřednických míst k 1. lednu. Meziročně jich má ubýt 851. O schválení takzvané systemizace informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na twitteru. Vláda tak podle něj plní program, v zeštíhlování a zefektivňování státu pak chce pokračovat. V návrhu systemizace k 1. lednu příštího roku ministerstvo vnitra předložilo zrušení 200 neobsazených i obsazených míst ve vlastním resortu.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Ukrajina žádá NATO o dodání systémů Patriot

Systémy protivzdušné obrany Patriot jsou přesně to, co Kyjev potřebuje, řekl po jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Vyzval k co nejrychlejšímu dodání těchto systémů, stejně jako i tanků typů, které využívá samo NATO. Informovala o tom agentura Reuters.

Zdroj: ČTK

Další zprávy