Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se v nedávném rozhovoru vyjádřil k aktuálnímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, přičemž zdůraznil, že by bylo přijatelné, kdyby Ukrajina dočasně přenechala části svého území Rusku jako součást snahy o ukončení války.
Toto stanovisko vzbudilo značnou pozornost a rozporuplné reakce, zejména v kontextu předchozích neústupných postojů ukrajinského vedení, uvedl server Ukrajinska pravda.
Stoltenberg zdůraznil, že případné územní ústupky by měly být pouze dočasné a měly by být kompenzovány bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. Jako jednu z možných forem zmínil členství Ukrajiny v NATO, případně jiné způsoby vyzbrojování a podpory ukrajinské armády.
Podle Stoltenberga je klíčové vytvoření linie příměří, která by pokrývala všechna území v současnosti okupovaná Ruskem. Nicméně realisticky připustil, že dosažení takového cíle v krátkodobém horizontu je málo pravděpodobné.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno naznačil, že by Ukrajina mohla zvážit uzavření dohody o příměří, pokud by území pod kontrolou Ukrajiny bylo chráněno „pod deštníkem NATO“.
Tento posun v jeho rétorice reflektuje změny na bojišti a diplomatické tlaky, ale zároveň vyvolává otázky ohledně dlouhodobé strategie Ukrajiny v tomto konfliktu.
Ukrajinská vláda však zdůrazňuje, že vstup do NATO by se mohl uskutečnit pouze v rámci mezinárodně uznávaných hranic, což znamená plné obnovení kontroly nad Donbasem i Krymem.
Zatímco Stoltenberg podporuje názor, že Ukrajina by neměla vzdát své územní nároky natrvalo, uznává, že současná situace na bojišti výrazně omezuje možnosti Kyjeva na prosazení svých požadavků. Příměří by mohlo poskytnout čas na přezbrojení ukrajinské armády a zajištění dlouhodobější bezpečnosti, ale také hrozí zafixování současných zisků Ruska.
Názor, že Ukrajina potřebuje silné bezpečnostní záruky, odráží širší debatu o roli NATO v konfliktu. Pokud by Ukrajina získala jasné závazky od západních spojenců, mohlo by to posílit její postavení při jakýchkoliv jednáních. Alternativně by dlouhodobé vyzbrojování a podpora mohly vytvořit podmínky pro případnou vojenskou ofenzívu na osvobození okupovaných území.
Stoltenbergovy výroky pravděpodobně vyvolají vlnu reakcí jak mezi západními spojenci, tak na Ukrajině. Zatímco někteří mohou jeho postoj považovat za pragmatický, jiní jej mohou vnímat jako nebezpečný precedens, který by mohl podkopat zásady mezinárodního práva a územní integrity států.
Otázka, jak ukončit válku na Ukrajině, zůstává extrémně složitá a vyžaduje kombinaci vojenských, diplomatických a politických opatření.
Související
Místo uznání je doma bijí. Čemu čelí ukrajinští vojáci po návratu z fronty?
Rusko zaútočilo na tureckou civilní obchodní loď. Deset lidí zemřelo
válka na Ukrajině , Jens Stoltenberg
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Na pražském magistrátu zasahuje policie, údajně měla několik osob zadržet
před 2 hodinami
Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování
před 3 hodinami
Češka nesla na pláži v Chorvatsku slunečník. Zasáhl ji blesk, v nemocnici bojuje o život
před 5 hodinami
Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla
před 6 hodinami
V Nikaragui už nikdy neproběhnou žádné volby, oznámil tamní prezident
před 7 hodinami
Odbory na Letišti Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost
před 8 hodinami
USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě
před 10 hodinami
Pravé letní počasí si vzalo pauzu. Meteorologové naznačili, kdy se vrátí
včera
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
včera
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
včera
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
včera
Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil
včera
Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři
včera
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
včera
Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě
včera
Chceme další ročník MS ve fotbale, uspořádáme jej sami, vyzval Trump šéfa FIFA a poradil mu, jak nenaštvat ostatní
včera
Babiš omylem ukázal notičky na Pavla. Prezidenta má podle podkladů ignorovat
včera
Místo uznání je doma bijí. Čemu čelí ukrajinští vojáci po návratu z fronty?
včera
Rusko zaútočilo na tureckou civilní obchodní loď. Deset lidí zemřelo
včera
Spojené státy devátou noc v řadě bombardovaly Írán
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán utrpěl velmi těžké zásahy poté, co Spojené státy dokončily devátou noc leteckých úderů. Napříč íránským územím byly hlášeny četné výbuchy. Narůstající počty vojenských obětí a šířící se útoky v posledním období výrazně zvýšily obavy z propuknutí rozsáhlejšího válečného konfliktu.
Zdroj: Libor Novák