Stoltenberg navrhnul, aby se Ukrajina vzdala území výměnou za konec války

Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se v nedávném rozhovoru vyjádřil k aktuálnímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, přičemž zdůraznil, že by bylo přijatelné, kdyby Ukrajina dočasně přenechala části svého území Rusku jako součást snahy o ukončení války.

Toto stanovisko vzbudilo značnou pozornost a rozporuplné reakce, zejména v kontextu předchozích neústupných postojů ukrajinského vedení, uvedl server Ukrajinska pravda.

Stoltenberg zdůraznil, že případné územní ústupky by měly být pouze dočasné a měly by být kompenzovány bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. Jako jednu z možných forem zmínil členství Ukrajiny v NATO, případně jiné způsoby vyzbrojování a podpory ukrajinské armády.

Podle Stoltenberga je klíčové vytvoření linie příměří, která by pokrývala všechna území v současnosti okupovaná Ruskem. Nicméně realisticky připustil, že dosažení takového cíle v krátkodobém horizontu je málo pravděpodobné.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno naznačil, že by Ukrajina mohla zvážit uzavření dohody o příměří, pokud by území pod kontrolou Ukrajiny bylo chráněno „pod deštníkem NATO“.

Tento posun v jeho rétorice reflektuje změny na bojišti a diplomatické tlaky, ale zároveň vyvolává otázky ohledně dlouhodobé strategie Ukrajiny v tomto konfliktu.

Ukrajinská vláda však zdůrazňuje, že vstup do NATO by se mohl uskutečnit pouze v rámci mezinárodně uznávaných hranic, což znamená plné obnovení kontroly nad Donbasem i Krymem.

Zatímco Stoltenberg podporuje názor, že Ukrajina by neměla vzdát své územní nároky natrvalo, uznává, že současná situace na bojišti výrazně omezuje možnosti Kyjeva na prosazení svých požadavků. Příměří by mohlo poskytnout čas na přezbrojení ukrajinské armády a zajištění dlouhodobější bezpečnosti, ale také hrozí zafixování současných zisků Ruska.

Názor, že Ukrajina potřebuje silné bezpečnostní záruky, odráží širší debatu o roli NATO v konfliktu. Pokud by Ukrajina získala jasné závazky od západních spojenců, mohlo by to posílit její postavení při jakýchkoliv jednáních. Alternativně by dlouhodobé vyzbrojování a podpora mohly vytvořit podmínky pro případnou vojenskou ofenzívu na osvobození okupovaných území.

Stoltenbergovy výroky pravděpodobně vyvolají vlnu reakcí jak mezi západními spojenci, tak na Ukrajině. Zatímco někteří mohou jeho postoj považovat za pragmatický, jiní jej mohou vnímat jako nebezpečný precedens, který by mohl podkopat zásady mezinárodního práva a územní integrity států.

Otázka, jak ukončit válku na Ukrajině, zůstává extrémně složitá a vyžaduje kombinaci vojenských, diplomatických a politických opatření. 

Související

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Robert Mueller (exšéf FBI)

Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád

Americký prezident Donald Trump si neodpustil velmi jízlivou reakci na nejnovější smutnou zprávu. Ve věku 81 let zemřel někdejší šéf FBI a bývalý zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, jenž se zabýval otázkou ruského ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016, kdy se Trump stal poprvé prezidentem. 

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenská policie reaguje na požár v Pardubicích

I na Slovensku je kauza podezřelého pátečního požáru v Pardubicích velkým tématem. Tamní policie neví o jakékoliv souvislosti události se Slovenskem, kde by momentálně nemělo hrozit jakékoliv nebezpečí. 

včera

včera

Policie vyšetřuje požár v Pardubicích pro podezření z terorismu.

Policie prozradila novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích

Na místě pátečního požáru v Pardubicích pokračuje policejní vyšetřování. Práci již dokončili pyrotechnici, které vystřídali kriminalisté. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. V pátek se dokonce sešla Bezpečnostní rada státu. 

včera

včera

včera

Tanker, ilustrační fotografie.

Česko je mezi zeměmi, které chtějí chránit lodě v Hormuzském průlivu

Česko je mezi zeměmi, které chtějí zajišťovat bezpečnost tankerů v Hormuzském průlivu, jímž proudí do světa cenná ropa. Vyplývá to z informací zahraničních médií. Washington ostatně naznačil, že o zajištění bezpečného lodního provozu v průlivu by se měly starat státy, které ho využívají. 

včera

včera

včera

20. března 2026 21:50

Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace

Jedna z evropských královských rodin se obává o svou prominentní členku. Zdravotní stav norské korunní princezny Mette-Marit, která se dlouhodobě potýká s chronickou plicní fibrózou, se znovu zhoršil. Informoval o tom web Topky.sk, který se odvolává na zahraniční zpravodajské agentury. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy