Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se v nedávném rozhovoru vyjádřil k aktuálnímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, přičemž zdůraznil, že by bylo přijatelné, kdyby Ukrajina dočasně přenechala části svého území Rusku jako součást snahy o ukončení války.
Toto stanovisko vzbudilo značnou pozornost a rozporuplné reakce, zejména v kontextu předchozích neústupných postojů ukrajinského vedení, uvedl server Ukrajinska pravda.
Stoltenberg zdůraznil, že případné územní ústupky by měly být pouze dočasné a měly by být kompenzovány bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. Jako jednu z možných forem zmínil členství Ukrajiny v NATO, případně jiné způsoby vyzbrojování a podpory ukrajinské armády.
Podle Stoltenberga je klíčové vytvoření linie příměří, která by pokrývala všechna území v současnosti okupovaná Ruskem. Nicméně realisticky připustil, že dosažení takového cíle v krátkodobém horizontu je málo pravděpodobné.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno naznačil, že by Ukrajina mohla zvážit uzavření dohody o příměří, pokud by území pod kontrolou Ukrajiny bylo chráněno „pod deštníkem NATO“.
Tento posun v jeho rétorice reflektuje změny na bojišti a diplomatické tlaky, ale zároveň vyvolává otázky ohledně dlouhodobé strategie Ukrajiny v tomto konfliktu.
Ukrajinská vláda však zdůrazňuje, že vstup do NATO by se mohl uskutečnit pouze v rámci mezinárodně uznávaných hranic, což znamená plné obnovení kontroly nad Donbasem i Krymem.
Zatímco Stoltenberg podporuje názor, že Ukrajina by neměla vzdát své územní nároky natrvalo, uznává, že současná situace na bojišti výrazně omezuje možnosti Kyjeva na prosazení svých požadavků. Příměří by mohlo poskytnout čas na přezbrojení ukrajinské armády a zajištění dlouhodobější bezpečnosti, ale také hrozí zafixování současných zisků Ruska.
Názor, že Ukrajina potřebuje silné bezpečnostní záruky, odráží širší debatu o roli NATO v konfliktu. Pokud by Ukrajina získala jasné závazky od západních spojenců, mohlo by to posílit její postavení při jakýchkoliv jednáních. Alternativně by dlouhodobé vyzbrojování a podpora mohly vytvořit podmínky pro případnou vojenskou ofenzívu na osvobození okupovaných území.
Stoltenbergovy výroky pravděpodobně vyvolají vlnu reakcí jak mezi západními spojenci, tak na Ukrajině. Zatímco někteří mohou jeho postoj považovat za pragmatický, jiní jej mohou vnímat jako nebezpečný precedens, který by mohl podkopat zásady mezinárodního práva a územní integrity států.
Otázka, jak ukončit válku na Ukrajině, zůstává extrémně složitá a vyžaduje kombinaci vojenských, diplomatických a politických opatření.
Související
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
válka na Ukrajině , Jens Stoltenberg
Aktuálně se děje
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
včera
Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron
včera
Británie čelí masivní vlně super chřipky. Nic horšího jsme od pandemie nezažili, tvrdí NHS
včera
Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu
včera
Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej
Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.
Zdroj: Libor Novák