Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se v nedávném rozhovoru vyjádřil k aktuálnímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, přičemž zdůraznil, že by bylo přijatelné, kdyby Ukrajina dočasně přenechala části svého území Rusku jako součást snahy o ukončení války.
Toto stanovisko vzbudilo značnou pozornost a rozporuplné reakce, zejména v kontextu předchozích neústupných postojů ukrajinského vedení, uvedl server Ukrajinska pravda.
Stoltenberg zdůraznil, že případné územní ústupky by měly být pouze dočasné a měly by být kompenzovány bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. Jako jednu z možných forem zmínil členství Ukrajiny v NATO, případně jiné způsoby vyzbrojování a podpory ukrajinské armády.
Podle Stoltenberga je klíčové vytvoření linie příměří, která by pokrývala všechna území v současnosti okupovaná Ruskem. Nicméně realisticky připustil, že dosažení takového cíle v krátkodobém horizontu je málo pravděpodobné.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno naznačil, že by Ukrajina mohla zvážit uzavření dohody o příměří, pokud by území pod kontrolou Ukrajiny bylo chráněno „pod deštníkem NATO“.
Tento posun v jeho rétorice reflektuje změny na bojišti a diplomatické tlaky, ale zároveň vyvolává otázky ohledně dlouhodobé strategie Ukrajiny v tomto konfliktu.
Ukrajinská vláda však zdůrazňuje, že vstup do NATO by se mohl uskutečnit pouze v rámci mezinárodně uznávaných hranic, což znamená plné obnovení kontroly nad Donbasem i Krymem.
Zatímco Stoltenberg podporuje názor, že Ukrajina by neměla vzdát své územní nároky natrvalo, uznává, že současná situace na bojišti výrazně omezuje možnosti Kyjeva na prosazení svých požadavků. Příměří by mohlo poskytnout čas na přezbrojení ukrajinské armády a zajištění dlouhodobější bezpečnosti, ale také hrozí zafixování současných zisků Ruska.
Názor, že Ukrajina potřebuje silné bezpečnostní záruky, odráží širší debatu o roli NATO v konfliktu. Pokud by Ukrajina získala jasné závazky od západních spojenců, mohlo by to posílit její postavení při jakýchkoliv jednáních. Alternativně by dlouhodobé vyzbrojování a podpora mohly vytvořit podmínky pro případnou vojenskou ofenzívu na osvobození okupovaných území.
Stoltenbergovy výroky pravděpodobně vyvolají vlnu reakcí jak mezi západními spojenci, tak na Ukrajině. Zatímco někteří mohou jeho postoj považovat za pragmatický, jiní jej mohou vnímat jako nebezpečný precedens, který by mohl podkopat zásady mezinárodního práva a územní integrity států.
Otázka, jak ukončit válku na Ukrajině, zůstává extrémně složitá a vyžaduje kombinaci vojenských, diplomatických a politických opatření.
Související
Zelenskyj vidí okno příležitosti pro dosažení míru. Čas je do voleb v USA
Pokrovsk padl, míní experti. Rusové věří v další postup, má to ale háček
válka na Ukrajině , Jens Stoltenberg
Aktuálně se děje
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
včera
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
včera
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
včera
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
včera
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
včera
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
včera
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
včera
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
včera
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
včera
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
včera
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
28. února 2026 23:11
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.
Zdroj: Libor Novák