Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se v nedávném rozhovoru vyjádřil k aktuálnímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, přičemž zdůraznil, že by bylo přijatelné, kdyby Ukrajina dočasně přenechala části svého území Rusku jako součást snahy o ukončení války.
Toto stanovisko vzbudilo značnou pozornost a rozporuplné reakce, zejména v kontextu předchozích neústupných postojů ukrajinského vedení, uvedl server Ukrajinska pravda.
Stoltenberg zdůraznil, že případné územní ústupky by měly být pouze dočasné a měly by být kompenzovány bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. Jako jednu z možných forem zmínil členství Ukrajiny v NATO, případně jiné způsoby vyzbrojování a podpory ukrajinské armády.
Podle Stoltenberga je klíčové vytvoření linie příměří, která by pokrývala všechna území v současnosti okupovaná Ruskem. Nicméně realisticky připustil, že dosažení takového cíle v krátkodobém horizontu je málo pravděpodobné.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno naznačil, že by Ukrajina mohla zvážit uzavření dohody o příměří, pokud by území pod kontrolou Ukrajiny bylo chráněno „pod deštníkem NATO“.
Tento posun v jeho rétorice reflektuje změny na bojišti a diplomatické tlaky, ale zároveň vyvolává otázky ohledně dlouhodobé strategie Ukrajiny v tomto konfliktu.
Ukrajinská vláda však zdůrazňuje, že vstup do NATO by se mohl uskutečnit pouze v rámci mezinárodně uznávaných hranic, což znamená plné obnovení kontroly nad Donbasem i Krymem.
Zatímco Stoltenberg podporuje názor, že Ukrajina by neměla vzdát své územní nároky natrvalo, uznává, že současná situace na bojišti výrazně omezuje možnosti Kyjeva na prosazení svých požadavků. Příměří by mohlo poskytnout čas na přezbrojení ukrajinské armády a zajištění dlouhodobější bezpečnosti, ale také hrozí zafixování současných zisků Ruska.
Názor, že Ukrajina potřebuje silné bezpečnostní záruky, odráží širší debatu o roli NATO v konfliktu. Pokud by Ukrajina získala jasné závazky od západních spojenců, mohlo by to posílit její postavení při jakýchkoliv jednáních. Alternativně by dlouhodobé vyzbrojování a podpora mohly vytvořit podmínky pro případnou vojenskou ofenzívu na osvobození okupovaných území.
Stoltenbergovy výroky pravděpodobně vyvolají vlnu reakcí jak mezi západními spojenci, tak na Ukrajině. Zatímco někteří mohou jeho postoj považovat za pragmatický, jiní jej mohou vnímat jako nebezpečný precedens, který by mohl podkopat zásady mezinárodního práva a územní integrity států.
Otázka, jak ukončit válku na Ukrajině, zůstává extrémně složitá a vyžaduje kombinaci vojenských, diplomatických a politických opatření.
Související
Ukrajinci chtějí znát datum třístranného jednání, kde budou i Rusové
Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo
válka na Ukrajině , Jens Stoltenberg
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád
před 2 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Bude poměrně chladno
včera
Epstein neměl kontakty jen s Andrewem. Pomohl také exmanželce bývalého prince
včera
Tisíce občanek je nutné vyměnit. Přestaly splňovat dnešní požadavky
včera
Trump se postaral o trapas. Před japonskou premiérku vtipkoval o Pearl Harboru
včera
První evropská reakce na požár v Pardubicích. Ozval se Orbán
Aktualizováno včera
Na Letnou přišlo přes 200 tisíc lidí. Podpořili ČT a rozhlas, promluvil Svěrák
včera
Íránu se snížila schopnost blokovat průliv, tvrdí Američané po posledních útocích
včera
Rezervy by mohly snížit ceny paliv, naznačil Fiala. Hřib navrhl jinou pomoc lidem
včera
Ukrajinci chtějí znát datum třístranného jednání, kde budou i Rusové
včera
Slovenská policie reaguje na požár v Pardubicích
včera
Nebezpečí nehrozí. Írán tvrdí, že došlo k útoku na jaderné zařízení
včera
Policie prozradila novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích
včera
Pravda o íránské odvetě. Američané utrpěli škody za stamiliony dolarů
včera
Doma zanechal dopis. Pátrání po muži z Bohutína má špatný konec
včera
Česko je mezi zeměmi, které chtějí chránit lodě v Hormuzském průlivu
včera
Jsme blízko splnění cílů operace, tvrdí Trump. Hormuzský průliv mají chránit jiní
včera
Minář opět zlákal slavné osobnosti. Lidé se na Letné sejdou odpoledne
včera
Počasí slibuje zajímavou situaci. Do Česka by ještě mohla nakouknout zima
20. března 2026 21:50
Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace
Jedna z evropských královských rodin se obává o svou prominentní členku. Zdravotní stav norské korunní princezny Mette-Marit, která se dlouhodobě potýká s chronickou plicní fibrózou, se znovu zhoršil. Informoval o tom web Topky.sk, který se odvolává na zahraniční zpravodajské agentury.
Zdroj: Lucie Podzimková