Ve Švédsku sílí obavy z toho, co tamní vláda obětuje za vstup do NATO

Některé švédské listy tento týden rovněž otiskly otevřený dopis, v němž 17 novinářů a dalších pracovníků vyzývá švédskou vládu, aby nepodlehla tlaku Ankary.

"Za žádný okolností bychom neměli handlovat o svobodě slova. Postavme se za svobodu slova! Postavme se za kurdský jazyk! Nevydávejme lidi, kteří utekli z Turecka před represemi," píše se v dopise nadepsaném Nespadněme do Erdoganovy pasti.

Vláda tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nechce podpořit vstup Švédska a Finska do NATO a jako podmínku si klade mimo jiné vydání tří desítek lidí z těchto dvou zemí do Turecka, většina z nich žije ve Švédsku. Na seznamu jsou podle tureckých opozičních médií kurdští aktivisté, které Ankara viní z napojení na organizaci Strana kurdských pracujících (PKK), ale také Turci, které turecká vláda považuje za spojence hnutí duchovního Fethullaha Gülena, či levicoví aktivisté a novináři.

PKK, která už desítky let vede na jihovýchodě Turecka ozbrojený boj za autonomii Kurdů, považuje za teroristickou organizaci nejen Turecko, ale i Spojené státy a Evropská unie. Gülenovo hnutí označuje za teroristické turecká vláda, která ho viní ze snahy ji svrhnout. Jeho příznivce, i jen domnělé, pak zavírá do vězení. Kurdové, kterých ve Švédsku žije na 100.000 a ve Finsku asi 15.000, jsou v Turecku podle aktivistů za lidská práva dlouhodobě diskriminováni. Erdoganův režim poslal za mříže řadu kurdských aktivistů a politiků včetně poslanců a snaží se u ústavního soudu domoci zákazu prokurdské parlamentní strany.

"Pokud chcete všechno obětovat za členství v NATO, no tak do toho. Je to ale hrozné," řekla agentuře AFP poslankyně Kakabavehová, která zasedá ve švédském parlamentu jako nezávislá. Dodala, že by bylo hrozné rychle vstoupit do Severoatlantické aliance za cenu podkopání demokracie.

Agentura AFP uvedla, že hlas této poslankyně byl loni v listopadu rozhodující při schválení sociální demokratky Magdaleny Anderssonové švédskou premiérkou. Podle některých médií, například podle tureckého opozičního serveru Ahval, tak učinila poté, co švédští sociální demokraté slíbili spolupráci se syrskou kurdskou politickou stranou PYD (Sjednocená demokratická strana).

Dřívější prohlášení poslankyně Kakabavehové kritizoval turecký velvyslanec ve Švédsku Hakki Emre Yunt. "PKK má vazby na členy Riksdagu," uvedl Yunt s odkazem na švédský parlament. "Mohu zmínit pouze Amineh Kakabavehovou, protože má dohodu se sociálními demokraty, aby je podporovali," odpověděl posléze na dotaz švédské tiskové agentury TT, které poslance měl na mysli. Řekl také, že tato poslankyně není na seznamu lidí, jejichž vydání Ankara žádá.

Proti zprávám tureckých médií, že někteří švédští politici podporují PKK, se v pátek ohradila švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová, která je označila za nepodložené. Také premiérka Anderssonová opakovaně zdůraznila, že Švédsko jasně podporuje zařazení PKK na seznam teroristických organizací.