Evropská unie chce efektivněji a rychleji vracet migranty do zemí jejich původu

Evropské země po několika klidnějších letech loni opět zaznamenaly výrazný nárůst počtu lidí mířících z Afriky či Asie přes Středozemní moře či Balkán do EU. Podle unijních statistik loni požádalo o azyl téměř milion lidí, což je skoro dvojnásobek předloňského počtu. Ze stovek tisíc lidí, jejichž žádosti úřady zamítly, se přitom do zemí původu podařilo unijním státům vrátit jen zhruba pětinu.

"Návraty těch, kteří nezískali v Evropě azyl, jsou velmi důležité téma a Evropa by si mohla vést lépe," řekla novinářům před jednáním švédská ministryně pro migraci Maria Malmerová. Právě Švédsko převzalo začátkem roku předsednictví bloku od Česka a zvolilo zlepšení návratové politiky za hlavní téma dnešní neformální schůzky ministrů vnitra ve Stockholmu. Jednání sice nepovede k žádným formálním závěrům, poslouží však jako příprava před mimořádným summitem unijních lídrů, jehož tématem bude za dva týdny v Bruselu právě migrace.

Eurokomisařka pro vnitřní věci Johanssonová dnes připomněla, že unie před dvěma lety zavedla mechanismus, který evropskému bloku umožňuje zrušit výhodný vízový režim mimoevropským zemím odmítajícím brát zpět své obyvatele. Podle švédského předsednictví však unie dosud využila tuto možnost pouze jedou, a to v případě Gambie. Podle Johanssonové je problém třeba v tom, že velká část migrantů je bez dokladů a mimoevropské státy odmítají uznávat nové doklady vydané v Evropě.

"Abychom vyvinuli tlak na třetí země, musíme postupovat společně, komise i členské státy," připustila dnes nedostatky v jednání s mimounijními státy komisařka. Země podle ní například málo využívají služeb pohraniční agentury Frontex, která může s návratem migrantů pomoci.

Některé členské státy navrhují využít v jednání se zeměmi původu migrantů i páky obchodu či rozvojové pomoci, z nichž africké či asijské státy těží. Všechna tato témata budou mít na stole za dva týdny lídři na schůzce v Bruselu.

Švédské předsednictví dnes naproti tomu nechce otevírat otázku solidárního rozdělování péče o azylové žadatele, která trápí přetížené jihoevropské země. Řada dalších unijních zemí však odmítá návrhy, aby se o vyřizování žádostí o azyl státy podělily. Klíčová část reformy nefunkčního migračního systému, navržené před více než třemi lety komisí, tak stále zůstává nedořešena. Podle diplomatů na tom patrně nic nezmění ani nadcházející summit.