Evropská unie chce letos vycvičit dalších 15.000 ukrajinských vojáků

Novinářům to dnes řekl dobře informovaný unijní činitel, podle něhož se plán chystá oficiálně zveřejnit šéf diplomacie EU Josep Borrell během pátečního summitu v Kyjevě. EU na trénink členů ukrajinské armády vydá ze svého obranného fondu dalších 45 milionů eur (asi miliardu korun). Lídři EU chtějí podle zmíněného zdroje na Ukrajině přestavit i plán vytvoření centra pro koordinaci vyšetřování možných válečných zločinů spáchaných ruskou armádou.

Evropský blok zahájil misi v listopadu s původním záměrem vycvičit během nejbližších měsíců až 15.000 vojáků. Rozpočet mise byl původně stanoven na více než 100 milionů eur. Ukrajinci by v jejím rámci měli získat mimo jiné dovednosti nutné k obsluze zbraňových systémů dodávaných zeměmi EU. Dostat by se jim také mělo dalšího výcviku podle potřeb ukrajinské armády.

Nyní se EU rozhodla, že kapacitu mise zdvojnásobí. Výcvik zatím konal převážně v Polsku, zapojí se ale i Německo a až 4000 ukrajinských vojáků hodlá připravit i Česko. Podle zmíněného činitele by první polovina vojáků měla být vycvičena do poloviny roku, nových 15.000 vojáků by pak mělo plný výcvik absolvovat během letošního roku.

"Záleží to na kapacitách jednotlivých zemí. Ale předpokládáme, že budeme moci začít cvičit nové vojáky téměř okamžitě," sdělil uníjní představitel médiím v Bruselu.

Tématem pátečního jednání šéfů unijních institucí s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským bude podle něj také trestání zločinů spáchaných během války. Borrell by měl oznámit plán vytvoření mezinárodního centra pro koordinaci vyšetřování, který by EU chtěla se zahraničními partnery ustavit v Haagu. Podrobnosti ani kompetence nového orgánu zatím nejsou známy, podle zmíněného činitele by ale měl začít fungovat rychle. Unijní země nemají jednotný pohled na to, zda by zločiny z Ukrajiny měl soudit Mezinárodní trestní soud v Haagu, nebo případný speciálně ustavený tribunál.

Podle dalších unijních činitelů se budou lídři v Kyjevě bavit zejména o pokroku Ukrajiny na cestě k členství v evropském bloku, o další finanční podpoře země během války i následné obnovy nebo o společném dalším vyvíjení tlaku na Moskvu ve snaze konflikt ukončit.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel chtějí podle zmíněných zdrojů ocenit dosavadní ukrajinskou snahu o reformy a vyzvat Kyjev k jejich pokračování, které je nutné k připojení do EU. Země má podle unie nehledě na válku stále problémy s korupcí či s fungováním právního státu. Ukrajina vzhledem k obavám z Ruska chce ve srovnání s jinými kandidáty členství v EU výrazně rychlejší přijímací proces a její politici mluví o vstupu v roce 2026, EU však zdůrazňuje nutnost dokončení reforem a varuje před přehnaným očekáváním.