FT: Evropští lídři vyzvou Zelenského, aby mírnil svou kritiku Trumpa

Zelenskyj v nedávném rozhovoru pro list Financial Times otevřeně zkritizoval Trumpovu nedávnou dohodu o nákupu ruské nafty či stažení americké zpravodajské podpory. Rovněž prohlásil, že šéf Bílého domu chová náklonnost k autokratům a nejbohatším lidem světa. Tato ostrá hodnocení překvapila řadu evropských představitelů, kteří nyní usilují o zklidnění situace.

Diplomaté připravující nadcházející summit uvedli, že vzkaz sedmadvaceti členských zemí bude veden v empatickém, avšak velmi rázném duchu. Podle vyjádření jednoho z vysokých činitelů sice mohou být ukrajinská tvrzení pravdivá, avšak není nutné je pokaždé pronášet veřejně. Lídři hodlají s ukrajinskou hlavou státu hovořit za zavřenými dveřmi.

Vzájemné vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem se ocitly v nejhlubší krizi od loňského incidentu v Oválné pracovně kvůli americkým tlakům na zastavení útoků na ruské rafinerie. Situaci ještě zhoršily snahy o rozmrazení ruských státních aktiv a zmíněné dodávky paliv. Evropští spojenci, kteří jsou sami závislí na americké vojenské pomoci, se tak ocitají v obtížné pozici.

Německý kancléř Friedrich Merz před novináři v Bruselu zdůraznil, že unijní země musejí udělat maximum pro podporu napadené země. Podle jeho slov totiž Evropa nebrání pouze územní celistvost Ukrajiny, nýbrž i celistvý politický řád celého kontinentu. Německý představitel zároveň potvrdil, že setkání se Zelenským přinese důležitou debatu o dalším společném postupu.

Přestože Spojené státy již neposkytují přímou finanční pomoc a dodávají pouze zbraně hrazené spojenci, jejich zpravodajské informace zůstávají pro ukrajinskou obranu naprosto klíčové. Washingtonské varovné systémy pomáhají odrážet vzdušné útoky a efektivně chránit civilní obyvatelstvo. Právě hrozba omezení těchto dat vyvolala v Kyjevě vlnu ostré kritiky.

Irský premiér Micheál Martin v této souvislosti připomněl nutnost pokračovat v konstruktivním dialogu se Spojenými státy bez ohledu na dřívější neshody. Podle jeho vyjádření se v minulosti opakovaně ukázalo, že diplomatická jednání dokážou překonat i složitá období v transatlantických vztazích. Podobnou snahu o udržení spojenectví podporují i další evropské státy.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová rovněž potvrdila odlišný pohled Evropy na probíhající válečný konflikt. Zdůraznila, že mezinárodní tlak musí směřovat na agresora, nikoliv na bránící se oběť, a označila nátlak na Ukrajinu za nesprávný přístup. Setkání v belgické metropoli tak má za cíl sladit vzájemné postoje před nadcházejícími kroky.

Zelenskyj prohlásil, že se cítí osobně zrazen americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy vyšlo najevo, že ukrajinská armáda čelí omezení přístupu k satelitnímu systému Starlink. Celá situace vyvolává vážné pochybnosti o dlouhodobé americké podpoře Kyjeva.

Ukrajinský prezident na návštěvě v Londýně obvinil americkou administrativu, že se po více než čtyřech letech války staví na opačnou stranu. Vzájemné vztahy mezi oběma spojenci byly již předtím napjaté kvůli dohodě USA o nákupu ruské nafty. Tyto kroky podle Kyjeva ohrožují dosavadní spojenectví.

Během televizního rozhovoru před svým jednáním s britským premiérem Andym Burnhamem v Downing Street čelil Zelenskyj přímé otázce ohledně pocitu zrady. Prezident odpověděl kladně, přičemž poznamenal, že situace je složitější než pouhé emoce. Současně vyjádřil lítost nad tím, že Ukrajina ztrácí silného partnera.

Ukrajinské ozbrojené síly v noci oznámily, že satelitní komunikační systém Starlink přestal bez jakéhokoli vysvětlení fungovat při rychlostech přesahujících sto mil za hodinu. Tento systém sice vyrábí společnost SpaceX, ale spravuje ho americká vláda. Nečekaný výpadek tak zasáhl klíčové vojenské operace bez předchozího varování.