Hlavně nenaštvat Trumpa. Jak NATO mění rétoriku, aby USA neodešly

Nově připravovaná legislativa v rámci NATO, kterou navrhují různé výbory a pracovní skupiny, záměrně volí formulace, jež by byly pro americkou vládu přijatelnější. To vše v době, kdy budoucnost aliance zůstává nejistá a napjatá pod vlivem Washingtonu. Spojené státy, vedené prezidentem Trumpem, zintenzivnily svůj boj proti politice diverzity, rovnosti a inkluze (tzv. DEI) a zároveň podnikly kroky k odstranění takových programů na federální úrovni, včetně jejich likvidace v Pentagonu.

„Všichni víme, jak se Trumpova vláda k těmto věcem staví. Nikdo nechce riskovat a dělat něco, co by mohlo vyvolat negativní reakci,“ uvedl pro Politico jeden ze zdrojů. Jiný úředník NATO prozradil, že výrazy jako „zelené technologie“ byly přejmenovány na „inovativní technologie“ a „klima“ se nyní označuje za „operační prostředí“.

Zejména pojmy související s genderem, ženami a bezpečností jsou v současnosti zcela vynechávány z návrhů, aby bylo možné je bez problémů schválit všemi 32 členskými státy – včetně Spojených států. Mnozí se obávají, že jakákoli zmínka o diverzitě či rovnosti by mohla vést k vetu nebo k pozastavení podpory ze strany USA.

„Všichni chápou, že nejhorší, co můžete udělat, je představit něco jako otázku diverzity. Už to není woke agenda, ale součást vojenské strategie. A teď si na to dávají všichni větší pozor,“ uvedl jeden z činitelů aliance.

Přestože NATO má vlastní poradce pro klima, kteří se zaměřují na výzvy spojené s extrémními teplotami, dopady na vojenskou techniku nebo výcvikové schopnosti během válečných operací, tyto osoby zatím nebyly zasaženy žádnými změnami.

Donald Trump opakovaně kritizuje evropské spojence za „příživnictví“ na americké vojenské ochraně a vyzývá je, aby více investovali do vlastní obrany. V nedávném prohlášení dokonce navrhl zvýšení cílových výdajů na obranu na 5 procent HDP, čímž by se více než zdvojnásobil současný závazek minimálně 2 procent.

Zároveň ale Trump oslabuje základní principy společné obrany aliance. Varoval, že Spojené státy nemusí přijít na pomoc těm spojencům, kteří podle něj nedostatečně financují své ozbrojené síly. Tím podkopává samotnou podstatu kolektivní bezpečnosti, na níž je NATO založeno.

V úterý jeho administrativa navíc navrhla rozsáhlé škrty v rozpočtu amerického ministerstva zahraničí – konkrétně o 48 procent. Tento návrh by mohl zásadně ovlivnit financování nejen samotného NATO, ale i Organizace spojených národů a dalších dvaceti mezinárodních institucí.

Tento vývoj naznačuje, že NATO se ocitá v citlivém a složitém období, kdy musí balancovat mezi zachováním své integrity a přizpůsobením se novým politickým tlakům z Washingtonu. Otázkou zůstává, zda podobné ústupky nezpůsobí vnitřní oslabení a ideologické rozkoly v rámci aliance, která čelí rostoucím bezpečnostním výzvám ze všech světových stran.