Kdo stane v čele francouzské vlády? Spekuluje se i o bývalém prezidentovi

Attal se rozhodl rezignovat v reakci na výsledky předčasných parlamentních voleb, ve kterých nečekaně zvítězil levicový blok Nová lidová fronta. Uvedl to server France24. Další vývoj je těžké předvídat vzhledem k rozložení sil v parlamentu. 

Jedním z možných scénářů je, že levice by mohla získat podporu centristických sil a vytvořit buď menšinovou vládu, nebo velkou koalici. V tomto případě by Macron možná musel jmenovat premiéra z řad levice, píše DPA.

Obavy z toho, že by se krajní pravice ve Francii mohla poprvé v novodobé historii ujmout moci, tak jsou pryč. Druhé kolo parlamentních voleb překvapivě ovládla levicová uskupení, druhá skončila koalice Ensemble prezidenta Emmanuela Macrona. 

A právě tento muž musí předsedu nové vlády vybrat. Jak píše například Politico – Macron není na výsledky voleb nijak právně vázán, ale dle politických zvyklostí by měl jmenovat předsedu vítězné strany či hnutí. 

Hlavním favoritem na nového francouzského premiéra je tak předseda strany Nepoddajná Francie (LFI) Jean-Luc Mélenchon. Kandidoval v rámci levicového uskupení Nová lidová fronta, které sdružuje socialisty, zelené, komunisty a právě LFI. Koalice do voleb nešla s žádným konkrétním lídrem. 

LFI podle dostupných údajů získala nejvíce mandátů napříč levicovými hnutími. Proti Mélenochovi ale stojí většina lídrů levicových hnutí a sám lídr LFI prohlásil, že se „nebude vnucovat“ do vedoucí role. Jinými kandidáty z LFI mohou být koordinátor hnutí Manuel Bompard, předsedkyně poslaneckého klubu Mathilde Panotová či předseda finančního výboru parlamentu Eric Coquerel.

Nečekaného úspěchu dosáhli i francouzští socialisté. Už ve volbách do Evropského parlamentu zaznamenali zisk 14 % hlasů a nyní zmenšili náskok svého koaličního partnera LFI. Hlavní kandidáti jsou tři: šéf strany Olivier Faure, odcházející předseda poslaneckého klubu Boris Vallaud a lídr kandidátky do eurovoleb Raphaël Glucksmann. 

Dalším překvapivým jménem, které se vrátilo do Národního shromáždění, je někdejší francouzský prezident Francois Hollande. Stal se teprve druhým prezidentem v novodobé historii, který tak učinil. Právě Hollande by mohl znamenat ideální kompromis, pokud by se ostatní strany nedokázaly shodnout. 

Premiérkou se ale rozhodně nestane předsedkyně pravicového Národního sjednocení Marine Le Penová. Její strana skončila až na třetím místě a její vztahy s Macronem jsou tak špatné, že neexistuje žádný scénář, při němž by ji jmenoval.