Kim Čong-Un přitvrdil. Oznámil novou strategii

Podle agentury AP Trumpův návrat do Bílého domu zvyšuje možnost obnovení diplomatických rozhovorů mezi Spojenými státy a Severní Koreou, i když rychlé oživení takových summitů je považováno za nepravděpodobné.

Během svého prvního funkčního období se Trump třikrát setkal s Kimem, aby diskutovali o denuklearizaci Korejského poloostrova. Přesto však jednání v roce 2019 zkrachovala kvůli neshodám ohledně sankcí vůči KLDR. Od té doby se situace výrazně zhoršila, přičemž Severní Korea významně zintenzivnila testy svých zbraní. Na to USA a Jižní Korea reagovaly rozšířením vojenských cvičení, která zahrnují i Japonsko. Tato cvičení Pchjongjang vnímá jako přípravu na invazi.

Kim na nedávném zasedání vládnoucí strany označil Spojené státy za „nejreakčnější stát“, který podle něj prosazuje antikomunismus jako neměnnou státní politiku. Také kritizoval bezpečnostní partnerství USA, Jižní Koreje a Japonska, které označil za „útočný jaderný vojenský blok“. Podle Kima tato situace jasně ukazuje, jakým směrem by se Severní Korea měla ubírat, přičemž zdůraznil strategii „nejtvrdších protiamerických opatření“.

Podle expertů bude Trump muset po svém nástupu do úřadu zaměřit svou pozornost především na řešení konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě, což může oddálit případné rozhovory s Pchjongjangem. Dále je komplikací podpora, kterou Severní Korea poskytuje Rusku ve válce proti Ukrajině.

Kimova rétorika navazuje na jeho listopadová prohlášení, kdy označil budování nukleárního arzenálu za jediný způsob, jak čelit vnějším hrozbám. Podle Kima předchozí jednání se Spojenými státy pouze potvrdila „neměnné nepřátelství“ Washingtonu vůči jeho zemi.

Trumpův návrat do Bílého domu otevírá otázku, zda dokáže obnovit dialog s KLDR, nebo zda se napětí mezi oběma zeměmi bude dále stupňovat. Prozatím se zdá, že Severní Korea je rozhodnuta pokračovat ve své izolacionistické a konfrontační politice, přičemž svůj jaderný arzenál považuje za klíčový prvek národní bezpečnosti.