MAAE: Po americkém úderu na íránská jaderná zařízení nebyl zjištěn únik radiace

Podle oficiálního stanoviska MAAE nebylo z detekovaných měření zaznamenáno žádné zvýšení radiace v okolí napadených zařízení. Organizace přesto čelí výzvě – krátce po útocích se přerušil kontakt s jejími inspektory v Íránu.

„Naši inspektoři působí v Íránu na základě mandátu Rady bezpečnosti OSN a naše práce je nezbytná pro sledování jaderného programu této země,“ uvedl generální ředitel MAAE Rafael Grossi. Dodal, že agentura je připravena inspekce okamžitě obnovit, jakmile to situace dovolí.

Americké letectvo zasáhlo tři íránská jaderná zařízení v reakci na informace o zrychlení íránského vojenského jaderného programu. Cílem byly lokality s podzemními obohacovacími kapacitami, pravděpodobně včetně Fordow nebo Natanzu.

„To, co bylo zatím jak Izraelem, tak Spojenými státy bombardováno, nemá potenciál způsobit větší než lokální kontaminaci uranem. Tam neprobíhají žádné reakce, které si vybavíme v souvislosti s jaderným reaktorem,“ ubezpečuje pro ČT24 předsedkyně českého Státní úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

„Mějme na paměti, že se pořád bavíme o zařízení na přípravu zbrojního uranu, připodobnila bych to k přepravě čerstvého jaderného paliva pro elektrárny. Tam klidně můžete s tím kontejnerem jet v jednom vagonu,“ vysvětluje.

Írán označil zásah za „akt agrese“ a prostřednictvím státních médií pohrozil „silnou odpovědí“. Podrobnosti o případných škodách dosud oficiálně nezveřejnil.

MAAE zároveň vyzývá všechny aktéry ke zdrženlivosti. „Jaderné zařízení by nikdy nemělo být cílem vojenského útoku,“ prohlásil Grossi a dodal, že jakýkoliv ozbrojený zásah proti takovým lokalitám může mít „katastrofální důsledky nejen pro region, ale i pro svět jako celek“.

Agentura dále uvedla, že bude situaci nadále sledovat prostřednictvím satelitních dat a technických prostředků.

USA zaútočily na íránské jaderné provozy

Americký vojenský zásah představuje zásadní posun v dynamice blízkovýchodního konfliktu. Spojené státy se jím nejen postavily po bok Izraele, ale také definitivně opustily dosavadní diplomatickou cestu vůči Teheránu. Jednání o nové jaderné dohodě jsou nyní de facto u konce a prostor pro vyjednávání se výrazně zúžil.

Írán čelí nejen vojenskému tlaku, ale i diplomatické izolaci a ekonomickému oslabení, zatímco Washington a Jeruzalém deklarují připravenost pokračovat v útocích, pokud Teherán neustoupí. Riziko širšího regionálního konfliktu tak prudce narostlo.

Další vývoj bude záviset na tom, zda se Írán rozhodne pro přímou odvetu vůči americkým cílům, nebo přistoupí na diplomatickou cestu, kterou však nyní výrazně komplikuje narušená důvěra a eskalující násilí. Svět mezitím sleduje, zda přímá americká účast konflikt nepromění v rozsáhlou válku.