NATO stojí za USA. Stoltenberg vyzval Írán k ukončení násilí

"Je to rozhodnutí USA. Není to rozhodnutí, k němuž by dospěla globální (protiteroristická) koalice nebo NATO," odpověděl Stoltenberg novinářům na dotaz, zda aliance či on sám podporuje zabití vůdce íránských jednotek Kuds.

Zdůraznil nicméně, že alianční země odsuzují íránské aktivity včetně podpory teroristických organizací vedoucí k destabilizaci regionu. Znepokojující je podle šéfa NATO i současná eskalace napětí ze strany Íránu včetně nedávného útoku na americký bezpilotní letoun.

"Spojenci dnes jednotně vyzvali ke zdrženlivosti a snížení napětí. Nový konflikt by nebyl v ničím zájmu. Írán musí upustit od dalšího násilí a od provokací," řekl Stoltenberg.

Zástupci aliančních zemí se podle něho shodli, že Írán by nikdy neměl získat jadernou zbraň. Írán přitom dva dny po americkém útoku oznámil, že se nadále necítí být vázán dohodou z roku 2015, v níž se zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Teherán avizoval zejména úmysl přejít k neomezenému obohacování uranu.

Po pátečním zabití Solejmáního americkým dronem u bagdádského letiště zareagovalo NATO na zhoršenou bezpečnostní situaci přerušením výcviku místních ozbrojených sil. Stoltenberg dnes uvedl, že jej aliance obnoví ihned, jak to bezpečnostní situace dovolí.

Německo, které se v Iráku podílí na výcviku vojáků, se připravuje na možnost, že bude muset zemi opustit. "Prověřujeme nyní všechny možnosti, abychom - když to bude nutné - dokázali německé vojáky velmi rychle stáhnout," uvedlo ministerstvo obrany v Berlíně. Mluvčí kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert zdůraznil, že Německo své vojáky v Iráku nenechá proti vůli tamní vlády. Bude akceptovat jakékoli její rozhodnutí v této otázce. Podobně se už v neděli podle polských médií vyjádřil také polský prezident Andrzej Duda.

Irácký parlament v neděli vyzval iráckou vládu, aby začala dělat kroky směřující k ukončení přítomnosti všech zahraničních vojáků v zemi.