Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím

Vážná situace nastala v Rumunsku, kde úřady musely použít výbušniny k nasměrování vodního proudu směrem k jaderné elektrárně Cernavodă, která spoléhá na říční vodu při chlazení svých reaktorů.

Podobným výzvám čelí také Maďarsko, jehož elektrárna Paks rovněž závisí na Dunaji a zajišťuje přibližně 40 procent domácí spotřeby elektřiny. Maďarská strana se rozhodla pro potopení několika plavidel a výstavbu provizorního kamenného prahu v korytě řeky k dosažení vyšší hladiny.

Krizové momenty zasáhly i odvětví dopravy a cestovního ruchu. V Bulharsku musely úřady evakuovat téměř dvě stě turistů z uvíznuté výletní lodi nedaleko přístavního města Vidin. Problémy s plavební hloubkou omezují rovněž nákladní říční dopravu, která představuje klíčovou tepnu pro přepravu zboží i zemědělských produktů v celém regionu.

Ekologické organizace i odborníci podle webu Politico varují před negativními dopady nekoordinovaných státních zásahů na životní prostředí a sousední země. Úpravy koryta a provizorní přehrady mohou zhoršit průtoky směrem po proudu, narušit transport sedimentů i život říčních organismů. V Bulharsku tak vznikají obavy z možného zhoršení dostupnosti a kvality pitné vody.

Společná evropská politika v oblasti čelení suchu zůstává rozdrobená mezi národní úřady a jednotlivé komise pro povodí. Evropská směrnice o vodách sice ukládá členským státům povinnost chránit a obnovovat vodní zdroje, avšak koordinovaná příprava na extrémní výkyvy počasí naráží na limity vymáhání a nezávaznost většiny přijatých opatření.

Rostoucí četnost suchých období tak staví zúčastněné státy před nutnost přehodnotit dosavadní systém hospodaření s vodou. Bez přísnějších a celoplošně vymáhaných pravidel hrozí, že krátkodobá krizová řešení jednotlivých zemí povedou k dalším ekologickým i hospodářským sporům v regionu.