Polsko tvrdí, že mu Berlín dal najevo, že o válečných reparacích nemíní jednat

Polsko škody napáchané za druhé světové války nacistickým Německem odhaduje na 6,2 bilionu zlotých (31,92 bilionu korun). Nicméně německá vláda v oficiální nótě z 28. prosince vyslané do Varšavy uvedla, že "otázka náhrad za válečné škody zůstává uzavřená a německé vláda o této věci nehodlá zahajovat jednání".

Ministerstvo zahraničí ve Varšavě uvedlo, že "vláda Polské republiky bude pokračovat ve snahách urovnat pohledávky vyplývající z německé agrese a okupace v letech 1939-1945".

Ministr pro evropské záležitosti Szymon Szynkowski vel Senk rozhlasové stanici Radio Zet řekl, že německá odpověď není překvapivá, protože stanovisko německé vlády je dávno známé, ale věc to podle něho neuzavírá. Náměstek ministra zahraničí pro otázky reparací Arkadiusz Mularczyk agentuře PAP řekl, že německé odpověď "dokládá, že Německo má pohrdavý vztah vůči Polsku a Polákům". Dodal, že Polsko chce v dialogu s Německem pokračovat prostřednictvím mezinárodních organizací. S prosbou o podporu se kromě generálního tajemníka OSN Guterrese obrátil také například na předsedu Rady OSN pro lidská práva Václava Bálka.

To, že se Polsko bude na Německu domáhat válečných reparací, oznámil loni v září předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński. Nótu týkající se odškodnění pak začátkem října podepsal ministr zahraničí Zbigniew Rau.

Berlín ale dlouhodobě zastává názor, že Polsko se nároků na odškodnění zřeklo už v roce 1953, pak v roce 1970 při uzavření hraničních sporů a při potvrzení polské západní hranice při sjednocování Německa na přelomu let 1989 a 1990 a nakonec v roce 2004, kdy Sejm, dolní komora polského parlamentu, odpověděl na požadavky vysídlených Němců. Varšava ale tvrdí, že prohlášení polské vlády z roku 1953 o zřeknutí se reparací bylo v rozporu s ústavou a bylo učiněno pouze na nátlak Sovětského svazu.