Putin dál přichází o spojence. Arménie žádá o pomoc raději Macrona

Během středeční "rodinné" fotografie vedoucích představitelů Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) v Jerevanu arménský premiér Nikol Pašinjan od Putina, jenž stál po jeho levici, poodstoupil. Následně odmítl podepsat společné prohlášení ze summitu, když se ohradil proti nedávným neúspěchům ODKB, tedy dohody o vzájemné obraně mezi Arménií, Běloruskem, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem a Ruskem.

Pašinjan vyjádřil frustraci nad tím, že se mu nedostalo odpovědi na jeho formální žádost, aby ODKB zasáhla ve prospěch Arménie poté, co se jeho země v září stala terčem nového útoku z Ázerbájdžánu. Arménie a Ázerbájdžán jsou už tři desetiletí v přerušovaném konfliktu o Náhorní Karabach, enklávu mezinárodně uznávanou jako součást Ázerbájdžánu, kterou však z velké části ovládá většinové arménské etnikum.

Poté, co mezi zeměmi vypukly v září zatím poslední násilnosti, které si vyžádaly životy 207 arménských a 80 ázerbájdžánských vojáků, se na sociálních sítích objevily hrůzné snímky údajných válečných zločinů. Mezi nimi i fotografie nahé arménské vojákyně s uříznutýma nohama, vydloubnutýma očima a uříznutým prstem v ústech.

"Je deprimující, že členství Arménie v ODKB neodradilo Ázerbájdžán od agresivních akcí," pronesl Pašinjan na zasedání v arménské metropoli.

V pátek vyšlo najevo, že arménský premiér usiloval o zapojení Francie do posledního pokusu rozvíjet současné křehké příměří. Rozhovory jsou naplánovány na 7. prosince v Bruselu. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev však v reakci na to prohlásil, že summit ruší, protože nemůže akceptovat roli Francie. Šéfa Elysejského paláce obvinil z "protiázerbájdžánského postoje". "Je jasné, že za těchto okolností a s tímto postojem se Francie nemůže podílet na mírovém procesu mezi Ázerbájdžánem a Arménií," uvedl Alijev.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz ohledně Alijevových komentářů v pátek uvedl, že Moskva - která v roce 2020 vyslala do regionu 5000 členů mírových sil - je připravena pomoci zprostředkovat další dohody.

Pro Putina poškozující optika summitu poukazuje na rostoucí křehkost ruského vlivu na jeho bezprostřední sousedy, uvedl Tom de Waal z think-tanku Carnegie Europe, který se specializuje na východní Evropu a kavkazský region. Instituce, jejichž prostřednictvím Kreml prosazuje měkkou moc, podle něj selhávají a reálná síla ruské tvrdé moci se ukazuje na Ukrajině.

"Je to součást širšího trendu, v němž Rusové stále žijí v sovětském dědictví, kdy vnímají své sousedy jako jakési mladší partnery, kteří jsou jim zavázáni, ale jsou to suverénní země. ODKB má být obrannou organizací, avšak pokud jde o Arménii, neplní své závazky," uvedl de Waal.

Arménská kritika navazuje na výroky kazachstánského prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, který na zářijovém Valném shromáždění OSN ruskou válku na Ukrajině kritizoval.

Podle Emila Avdalianiho, profesora na Evropské univerzitě v gruzínském Tbilisi, se Arménie pokouší diverzifikovat své zahraniční vztahy s ohledem na slabost Ruska. "Závislost na Rusku je smrtící, a proto Jerevan usiluje o sblížení s Tureckem, užší vazby s Evropskou unií, Íránem a Čínou," uvedl Avdaliani, který působí i v think-tanku Geocase. "Je to důsledek polovičatého přístupu Moskvy k Arménii a především oslabení pozice Ruska na jižním Kavkaze v důsledku jeho stále více neúspěšné války na Ukrajině," dodal.

Arménští demonstranti mezitím vyzývali Rusko, aby z Ukrajiny odešlo. "Protesty naznačují posun v arménském vnímání Ruska," domnívá se Avdaliani. "Jeho nespolehlivost jako spojence se stala hmatatelnou. Protiruské nálady byly mezi arménskými politickými elitami vždy přítomny, ale nyní se mění v odpor," míní profesor. Protesty podle něj prospěly Pašinjanovi, jelikož mu umožnily poukázat na to, že Arménie potřebuje konkrétní záruky, a nikoliv jen prázdné sliby. "Neznamená to, že Arménie z ODKB vystoupí, ale to, že se Jerevan snaží ovlivnit negativní dynamiku v tomto uskupení," dodal Avdaliani.