Ruský dezertér žádá ve Španělsku o azyl. Chce vypovídat o tom, co na Ukrajině zažil, viděl a slyšel

Bývalý voják ruské jednotky, která okupovala ukrajinské město Buča u Kyjeva a je podezřelá ze spáchání válečných zločinů, dezertoval a nyní žádá o azyl ve Španělsku. Sedmadvacetiletý Nikita Čibrin tvrdí, že jako voják 64. motostřelecké brigády strávil více než čtyři měsíce na Ukrajině, ale že za celou dobu ani jednou nevystřelil. Je ochoten vypovídat u mezinárodního soudu o tom, co na Ukrajině zažil, viděl a slyšel. "Nemám co skrývat," řekl Čibrin britskému listu The Guardian, který o vojákově případu informoval.

"Je to zločinná válka, kterou Rusko rozpoutalo. Chci udělat vše, co na mně závisí, abych ji zastavil," řekl Čibrin.

Z jednotky dezertoval v červnu. Rodák z Jakutska na Sibiři tvrdí, že hned 24. února, kdy ruská vojska na rozkaz prezidenta Vladimira Putina vpadla na Ukrajinu, řekl svým nadřízeným, že je proti válce, a tak ho odeslali na podřadné práce do týlu a vyhrožovali vězením. Dříve sloužil jako mechanik. K armádě se dal loni v létě kvůli finančním potížím, ale neměl ponětí, že ho pošlou do války. Na Ukrajinu se dostal hned na začátku invaze, kdy jeho jednotka vyrazila z Běloruska.

Jeho jednotka se rozmístila ve vsi Lypivka, ležící asi 45 kilometrů od Kyjeva a nedaleko od města Buča. Voják tvrdí, že nebyl svědkem zabíjení civilistů, ale o vraždách a znásilňování se mluvilo ustavičně a vykrádání ukrajinských domů bývalo u jeho jednotky běžnou záležitostí. "Kradli vše, co mohli: pračky, elektroniku, všechno," řekl.

Ruské jednotky se na jaře stáhly od Kyjeva, který se jim nepodařilo dobýt. Když se svět dozvěděl o válečných zvěrstvech, které Moskva popírá, Putin vyznamenal 64. brigádu tím, že ji udělil čestný titul "gardová".

Čibrin tvrdí, že se mu podařilo utéci od jednotky 16. června, kdy se schoval v nákladním autě, které jelo pro zásoby do Ruska. Tam kontaktoval ochránce lidských práv, kteří mu pomohli opustit zemi. Tuto verzi britskému deníku potvrdil zakladatel spolku Gulagu.net Vladimir Osečkin. Čibrin v úterý přiletěl do Madridu. Ve čtvrtek jej propustili ze střediska na letišti a ubytovali v útulku pro uprchlíky, zatímco se úřady zabývají jeho žádostí o azyl.

Deník připustil, že nemá k dispozici nezávislé potvrzení vojákova příběhu, ale Čibrin předložil dokumenty a snímky svědčící o tom, že sloužil v 64. brigádě na Ukrajině.

Jde o druhý známý případ ruského vojáka, který po zapojení do války proti Ukrajině utekl z Ruska. Letos v srpnu Pavel Filaťjev, který sloužil u výsadkářů, požádal o politický azyl ve Francii. Obává se, že ve vlasti by jej přísně potrestali za to, že na sociální síti zveřejnil text o 140 stránkách, ve kterém rekapituloval své válečné zážitky včetně popisu problémů dysfunkční ruské armády.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Španělsko Nikita Čibrin (ruský dezertér)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy