Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Peking podle CNN apeloval na všechny strany konfliktu, aby "zachovaly klid a zdrženlivost, podporovaly dialog a konzultace, a tím vytvořily podmínky pro brzké dosažení příměří a politického řešení krize."

Tento postoj je v souladu s dlouhodobým čínským přístupem k válce na Ukrajině, který upřednostňuje diplomacii před vojenskou eskalací. Ministerstvo zahraničí zároveň zdůraznilo potřebu vyhnout se dalšímu zhoršení situace.

Rusko svůj útok na Dnipro označilo za odvetu na nedávné ukrajinské útoky na ruské území s využitím zbraní poskytnutých USA, Velkou Británií a Francií. Použití balistické rakety s jaderným potenciálem však vyvolalo mezinárodní obavy z možného přechodu konfliktu na nebezpečnější úroveň.

NATO dříve označilo Čínu za "klíčového podporovatele" ruské válečné mašinérie, přičemž obvinilo Peking z exportu technologií dvojího užití, které posilují ruský obranný sektor. Čína tato obvinění odmítá a tvrdí, že uplatňuje přísnou kontrolu nad takovýmto zbožím a žádné zbraně do Ruska nedodává.

Čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin však od začátku války prohloubili své strategické partnerství.

Čína svou reakcí zdůrazňuje roli nestranného zprostředkovatele, který se snaží posílit svou pozici na mezinárodní scéně. Zároveň se pokouší udržet rovnováhu mezi podporou Ruska jako strategického partnera a zachováním svého obrazu obhájce mírových řešení.

Čínská výzva k politickému řešení konfliktu přichází ve chvíli, kdy mezinárodní společenství hledá způsoby, jak přimět Rusko k ukončení války. Otázkou zůstává, zda Peking dokáže přimět Moskvu ke změně postoje, nebo zda jeho výzvy budou vnímány jako snaha udržet status quo ve prospěch Ruska.